Zdroj:Osud.......Ruský mainstreamový deník Pravda: Nacisté dosáhli své technologické úrovně díky mimozemšťanům

Adolf Hitler a další nacističtí kněží věnovali pozornost předpovědím pohanských kněží a astrologů. Ale poměrně málo je známo o zájmu Třetí říše o mimozemšťany. Západní ufologové se domnívají, že je to proto, že velká část těchto nacistických poznatků byla zabavena jako kořist anti-hitlerovské koalice a je využívána v nejnovějších tajných vojenských technologiích.

Většina toho, co říkají západní historici a ufologové, může znít příliš fantasticky či dokonce absurdně.

Nacističtí badatelé uspěli ve vývoji jaderných bomb, další moderní výzbroje a dosáhla velmi vysoké technologické úrovně obecně. Předpokládá se, že tohoto úspěchu dosáhli díky svým kontaktům s mimozemšťany, které byly  zcela pravidelné.

Než se Hitler dostal k moci, národní socialisté vyvíjeli projekty zaměřené k nalezení původu legendárních Árijů a umístění legendární Šambaly. Očekávali, že získají jakési zvláštní tajné super znalosti, aby mohli dosáhnout světové dominance. Do Tibetu a Himalájí byly vyslány tajné expedice. Počet takových expedicí výrazně stoupl ve chvíli, kdy se Nacisté v roce 1933 dostali k moci.

Tajné projekty byly obzvláště aktivní v letech 1935-1939 a expedice byly vysílány zřejmě i poté, co v Evropě začala válka. Ale všechny dokumenty z projektů byly zničeny ještě předtím, než nacistické Německo kapitulovalo, anebo jsou zřejmě stále ještě drženy v neznámých skrýších.

Ufologové předpokládají, že nacistické expedice zřejmě narazily na roztříštěné UFO a kontaktovali jeho posádku. K tomu velmi pravděpodobně došlo v Himalájích. Němci možná dokonce vzali mimozemské zajatce či se setkali v mimozemskou základnou. 

Nicméně většina badatelů se domnívá, že kontakty mezi Němci a posádkami zřícených UFO byly vzájemně výhodné. Mimozemšťané dostali materiály na opravu svých vesmírných korábů a nacisté získali nové a vědomosti a technologie od mimozemšťanů. A tak se většina vědeckých pokroků dosažených Německem v té době považuje za získané díky informacím od mimozemských civilizací.

Vskutku výteční učenci a badatelé opustili Německo, národní vědecké školy během 2. světové války zastavily provoz. Je nepravděpodobné, že by mohlo být dosaženo vědeckých a technických vymožeností, kterých Německo dosáhlo, vezmeme-li v úvahu situaci v národní německé vědě. V oblasti moderních technologií bylo Německo výrazně zaostávající za svými válečnými protivníky - Spojenými státy a Sovětským svazem, kteří drželi nesmírný vědecký potenciál.

Nikdo s určitostí nemůže říci, zda nacisté měli s mimozemšťany skutečně kontakt, nebo ne. Experti na obranné technologie a ekonomiku uvádějí, že koncem třicátých let vlastnilo Německo pouze 57 ponorek a během válečných let postavilo ve svých docích dalších 1.163 moderních ponorek a vyslalo je do operačních bojů. Jak to bylo možné, když Německu chyběly materiály a zároveň se ocitalo pod prudkým bombardováním spojeneckých sil? Lze se také divit, proč Nacisté a asistencí mimozemského intelektu nevytvořili více dokonalých technologií. Ve skutečnosti Němci používali pouze takové technologie, které nepotřebovaly dlouhou výrobní dobu.

Nacisté vytvořili první tryskový bitevník, který mohl vyvinout rychlost až 1.000 km/hod. a vysoce převyšoval všechny další letouny anti-hitlrovských sil. Je záhadou, jak Němci stihli zařídit výrobu 2.000 nových bojových strojů během několika měsíců roku 1945 a dokonce si je osvojit.

Americké válečné archívy, stejně jako archívy britských leteckých sil obsahují velké množství reportů o tom, jak se vojenští piloti nad Německem setkali s létajícími přístroji připomínají britské vojenské helmy. Američan Kenneth Arnold, který je znám jako objevitel UFO, nebyl prvním současníkem, který byl svědkem létajících talířů v oblacích. Britští a američtí piloti byli svědky tohoto fenoménu během 2. světové války. Palba na tyto objekty je vůbec nepoškodila.

14. října major britské RAF R. Holmes hlásil, že byl během bombardování Schweinfurtu svědkem "velkých jasných disků". A objekty neodpovídaly na palbu.

Stíhači americké armády, kteří přelétali nad německým území v zimě roku 1945 byli také svědky UFO. Brzy poté se zvláštní koule již nikdy neukázaly.

Dnes někteří autoři trvají na tom, že výše uvedené epizody dokazují, že Třetí říše měla k dispozici tajné zbraně. Odkazují také na německé designéry Schrievera, Habermola, Mietheho a Belluzzoa, kteří údajně pracovali na létajících discích již od roku 1941. Ale vynikající letečtí odborníci tyto verze odmítají. Podle nich ani moderní technologie neumožňují výrobu letounů tak nezranitelných a rychlých, jako jsou takové objekty. Samozřejmě mají pravdu, ale neberou v úvahu, že Němci mohli tyto přístroje vyrobit po svých kontaktech s mimozemšťany.

Němec Raul Streicher, 85, učinil v Der Spiegelu v roce 2000 senzační prohlášení. Starý muž trval na tom, že ve skutečnosti to on byl prvním kosmonautem, nikoliv Jurij Gagarin. Uvedl, že poprvé na orbitální dráze byl v roce 1945. Znělo to tak báječně, že Der Spiegel odstartoval speciální pátrání této kauzy a studoval tajné archívy Třetí Říše. Vyšetřování prokázalo, že tento starý muž nelhal.

Před válkou Němci ustavili síť tajných výzkumných institucí, aby vyvinuli a zlepšili zbraně a metody s dopadem na lidstvo. V roce 1938 byl založen specialiizovaný raketový technický výzkumný institut nedaleko Wewelsburghu, kde sídlilo velitelství SS. Kurátorem institutu,  jenž přišel s panzerfaustem, kapesním granátem či raketovým komplexem Fau-3, byl říšský maršál Gering. Nacisté vkládali velké naděje v pozdější A9/10 křižníkové střely, kde by šlo část komplexu využívat jako interkontinentální (Hitler plánoval v létě 1945 zničit New York) či jako kosmické rakety.

Testovací odpálení rakety se uskutečnilo v roce 1943, ale vynález se ukázal jako technicky nedokonalý a šestnáct z 18 odpálených raket explodovalo při vzletu či ve vzduchu. Další rok výzkumný institut vyrobil kolem 40 vylepšených raket. Ve stejné době führer nařídil rekrutovat vojenské astronauty mezi německými leteckými esy. Nová skvadrona skládající se ze 100 až 500 pilotů byla zformována v březnu 1944. Raul Streicher byl mezi nimi.

Po několika úspěšných testech raket v roce 1944 se uskutečnil závěrečný výběr astronautů. Hitler vybral na základě osobních horoskopů dva kandidáty, neboť se řídil astrologií. Byli jimi Martin von Dulen a Raul Streicher a Hitler zřejmě sympatizoval s tím druhým.

Raketa s von Dulenem na palubě byla vypuštěna 18. února 1945 a došlo k neštěstí, neboť raketa explodovala asi tři minuty po startu. Za dalších šest dní úspěšně odstartovala druhá raketa s Raulem Streicherem, obletěla Zemi a přistála na vodě u Japonska. Takže Streicher říká, že právě jeho let 24. února 1945 byl počátkem dobývání vesmíru lidstvem.

Když si Nacisté uvědomili, že jejich válečná kampaň je ztracena, rozhodli se vyhodit do povětří malý kosmodrom nedaleko Wewelsburgu a plánovali umístit výsledky bádání a badatele tajného výzkumného ústavu na hradě v Karpatech. Šéf výzkumného ústavu byl vlastníkem onoho hradu a doufal, že po válce tam bude pokračovat v bádání a jednoho dne se bude moci pomstít. Ale drtivý postup spojeneckých sil zhatil tyto plány. Americká vojska zajala šéfa ústavu a sovětská vojska získala rakety navržené tímto ústavem. Později je využili ve vývoji sovětské vesmírné techniky.

Existoval rozkaz k likvidaci Streichera, neboť věděl příliš mnoho. Astronaut se skrýval ve východní Evropě a poté se po několika letech usadil v NDR. Poté, co Gagarin v roce 1961 vyletěl do vesmíru Streicher oznámil, že to byl on a nikoliv sovětský kosmonaut, kdo musí být považován za pionýra vesmíru. Nicméně nemohl dokázat, že to je pravda.