Pro „okultizaci" Hitlera však byly nejpodstatnější Rozhovory s Hitlerem Hermanna Rauschninga. V kapitole Černá a bílá magie (str. 202) čteme: „Hitler se vydal silám, které jej strhávají. Síly temné a ničivé moci. Zatímco se domníval, že ještě má možnost svobodného rozhodnutí, byl již dávno vydán kouzlu, které z dobrého důvodu a ne pro pouhé obrazné přirovnání můžeme označit jako démonickou magii." A ještě dramatičtěji v kapitole Hitlerovo soukromí: „(Hitler) se v noci probouzí s křečovitými výkřiky... Třese se strachem. Vyráží zmatená, zcela nesrozumitelná slova... Pak najednou začne řvát: ... Nadčlověk už žije mezi námi ... Já jsem viděl nového člověka. Je ... strašlivý. Bojím se ho." Rose poukazuje na to, že tato kapitola nebyla obsažena v německém vydání Rozhovorů (1940), nýbrž pouze v dřívějším francouzském (1939) a stejně tak v anglickém.
 

I když to dnes může do jisté míry působit směšně, přesto zde můžeme rozeznat celou řadu základních prvků či „přísad" okultního mýtu NS, které v pozdějších spisech - lépe připraveny a očištěny od snadno odhalitelných nesmyslů - zněly mnoha čtenářům velice přesvědčivě. Ostatně myšlenka, že Německo bylo od středověku východiskem spiknutí proti civilizovanému světu, vznikla již ve dvacátých letech. Ve svém základním díle Die Konservative Revolution in Deutschland 1918 - 1932 (Konzervativní re voluce v Německu 1918 - 1932) se Armin Mohler navíc zmiňuje o brožurce Les Forces Occultes de lAllernagne (Okultní síly v Německu) od H. du Mesnil-Thoret. Ale i v anglosaském světě byly ve dvacátých letech takové představy rozšířeny. Pro známou teoretičku spiknutí Nestu Websterovou je např. Německo rovněž velkým strůjcem světových dějin, u ní však za tím stojí stále více se rozšiřující komunismus. Její kniha o tomto tématu Boche und Bolschewik (Němčour a bolševik).

Roku 1940, opět v Paříži, zveřejnil C. Kerneiz svou knížečku La Chute de Hitler (Hitlerův pád), ve které se autor pokouší pro zkoumat Hitlera „kosmobiologicky". Podle hinduistické astrologie je postavení měsíce u Hitlera typické pro „zakladatele náboženských sekt" (str. 32, v knize vytištěno proloženě). Na tom spočívá i „mystický charakter hitlerismu". Dále je autor konkrétnější (st. 41 a d.): Když byl Hitler ještě pouhým „agitátorem třetí třídy", dostal se do styku s „okultními skupinami" kolem generála Ludendorffa. Tyto skupiny - „velice zběhlé v tajných orientálních naukách" - měly jako znamení hákový kříž. Od str. 44 této brožurky jsou pak uváděny bližší podrobnosti o těchto skupinách. Hitler měl být podroben tréninku, který se od nepaměti praktikuje v „Indii a v Tibetu". Předpokladem je vegetariánství a absolutní cudnost, aby se - jak se domnívají - sexuální energie přeměnila v okultní. Cíl tohoto tréninku je naznačen v jedné větě: Ludendorff a jeho přátelé chtěli z Hitlera udělat Golema. A to se jim, daleko nad jejich očekávání, podařilo. Přesto jsou hvězdy ostatnímu světu příznivé a Hitler nezůstane u moci.

Předpovědi zániku Německa existovaly ostatně také již od první světové války. Velice rozšířenou brožurou byla např. od J. H. Lavaura La Fin de I Empire Allemand annoncée par plusieurs Prophéties célebres, précises et concordantes (Konec německé Říše, jak je ohlašován vícero slavnými, přesnými a shodnými proroctvími), Paříž 1912, s dalšími vydáními v následujících letech. Na druhé straně, tj. v Německu, existovala stejná proroctví. Autor předkládá např. opis „Božího projevu celému německému národu", který byl otištěn roku 1934 v Nurnber ger Zeitung, a jedna věta, ve které „bůh" projevuje svou vůli, stačí na ukázku: „Každou vojenskou moc sousedního národa, která by vpadla na území osídlená Němci, smetu svým hněvem..`

Ale i na druhé straně Lamanšského průlivu, v Anglii, existovala podobná okultní vysvětlení Hitlerova fenoménu. Známý esoterický spisovatel Lewis Spence (1874 - 1955), autor děl o Atlantidě, egyptských mysteriích atd., napsal také: The Occult Causes of the Present War (Okultní příčiny současné války), Londýn, bohužel bez vročení. Ze souhlasné recenze v populárním esoterickém časopise The Occult Review z dubna 1941 (str. 74 - 77) můžeme však usuzovat, že kniha vyšla pravděpodobně těsně předtím, především když vezmeme v úvahu, že kniha i tento časopis byly publikovány ve stejném nakladatelství, totiž Rider & Co. Také Spence vychází od Wilhelma II. jako Hitlerova předchůdce, přičemž císaři připisuje nadmíru bohatou okultní knihovnu. Kult, ke kterému měl patřit jak Hitler tak císař Wilhelm II, byl čistý satanismus jako vzývání zla. Německo již dříve podlehlo silám zla, což lze dokázat tím, že bylo tak pozdě pokřestanštěno. Již krvežíznivý Epos o Niebelunzích v protikladu k vysokým ideám v Legendě o Artušovi ukazuje rozdíl mezi dobrou Británií a zlým Německem. Od Bogomilů, přes čarodějnice, Svatý Vehm, Ilumináty a Tugendbund kráčí zlo v nepřerušené linii až k pangermánským skupinám v poslední době. Spence cituje také kardinála Hinsleye, římskokatolického arcibiskupa z Westminsteru, který k vojákům britské armády provolává: „Jste na straně andělů v boji proti pýše odpadlého Lucifera" (str. 30). Také Dr. Wittingham, anglikánský biskup z Edmondsbury, říká: „Nebojujeme proti masu a krvi, nýbrž proti dáblu...".

Ve Velké Británii - a zvláště ve svém domově, Skotsku - Spence díky dobrému charakteru národa zcela vylučuje organizovaný satanismus, jak ho vidí v Německu. Jak nádherný a božský je přece britsko-keltský druidismus ve srovnání s dábelským charakterem německých Iluminátů, což nám ostatně dokládá citáty z díla teoretičky spiknutí Nesty Websterové. Hitler je nejprve označován za „pseudomystika" (str. 122). Jeho duchovním otcem je Alfred Rosenberg, kterého Spence charakterizuje jako německého Antikrista. Důkaz poskytlo Rosenbergovo dílo Mýtus dvacátého stoleti, nebot čerpá ze stejného zdroje jako Čtvrtá kniha spisu De Occulta Philosophia Agrippy z Nettesheimu či „Elementy magie od Petera d Apono" (sic) (str. 136). Mnoho vět v Mýtu je ostatně doslovným překladem z italských a francouzských rukopisů uctívačů dábla.

Rom Landau, který později m.j. psal také o Gurdjieffovi, vidí ve své knize We Have Seen Evil: A Background to the War (Spatřili jsme zlo: Pozadí války), vydané v červnu 1941 v Londýně, Hitlera také jako medium, přičemž ale není jasné, které síly je poslušen. Samotný tento fakt měl v klimatu okultního myšlení, ve kterém se pohyboval, silnější důsledky, než v nějakém čistě racionálním prostředí. Landau také poukazuje, podobně jako Lewis Spence - i když v žádném případě ne tak drsnými, zaujatými slovy - na to, že Německo vlastně nikdy nebylo civilizované. Až na Hitlerovu mediálnost neobsahuje Landauovo dílo žádné okultní myšlenkové pochody, nýbrž hájí křestanské stanovisko a srovnává charakter anglického a německého národa.

Na závěr budiž ještě citováno z interního oběžníku anglického esoterického uskupení Society of the Inner Light, založeného okultní autorkou Dion Fortune, která dokonce inscenovala „duchovně-magickou" obranu proti možné Hitlerově invazi na Britské ostrovy: „V okolí Vůdce jsou dvě myšlenkové školy - jedna, která věří v nepřemožitelnost duchovních sil a která spoléhá v organizaci na pozemské úrovni, a druhá, relativně malá a zjevně obskurní skupina těch, kteří poznali, že existují jemnohmotné síly, které mohou využít pro své cíle. Hitler sám používá obou jako svého nástroje. Je těžké rozeznat, jak dalece disponuje přesnými technickými okultními poznatky a jak dalece, tak jako ve vojenských záležitostech, využívá služeb odborníků. V každém případě je sám od přírody okultista a vysoce vyvinuté médium. Nebudeme pravděpodobně příliš daleko od pravdy, když řekneme, že má přirozené nadání pro okultní věci, sám však nepodstoupil tu námahu, aby zvládl namáhavé technické detaily magie..."