Zdroj:Osud

Běda mužům, kterým...

Že by? Nebo je to jen přežitek, který je sice popírán, ale stále v skrytu uplatňován...

Velmi často se objevuje v různých "projevech" určité skupiny mužů - ať už malinkých zpovědích, kdesi přilepených, vysvětlujících, rozhovorech v časopisech, společenských rubrikách... jak moc obdivují ženy a jak jsou pro ně nepochopitelné, ale inspirující. Zbytek mužů naprosto nepokrytě toto úvodní rčení zastává bez jakýchkoliv snah o zakrytí a jsou na to "patřičně" hrdí, že to tak otevřeně a pravdivě dokáží dát najevo... Ano ta pravdivost je záslužná, tak jediná...

Pokud to některý z mužů budete číst a vzbudí to ve Vás zájem, tak vězte, že bychom my ženy vedle sebe měly velice rády skutečné muže gentlemany - ani ne svým vybraným chováním, ale ohleduplností a s vážností si poslechnout naše slova. Pokud naléháme a vy dobře cítíte, že se snažíme vám dostat k srdci, které jen nechcete pustit ke slovu. Když naše srdce bije na poplach a je to poplach kvůli vám pánové, měli byste poslouchat... ušetříte si tím mnohé prohry, možná zachráníte život...

Opět se tady na Osudu objevil článek zvoucí k demonstracím, zatím s mým komentářem souhlasily jen ženy... Tisíciletí jste s námi, chlapi jedni..., smýkli klidně do kouta, vzali klacek do ruky a šli jste se mydlit s dalšími blázny, kteří si zase zrovna zapomněli vážit života... A pak se ty ženy posbíraly z kouta a s přeživšími pohřbívaly mrtvé a opět oplakávaly mnoho mužů a chlapců, kteří si šli dokázat jakými jsou zralými a silnými chlapy. Kdy konečně pochopíte, že do kouta máte mrsknout ten klacek a své ženy hýčkat? Že zaset příští úrodu, starat se o dítě, a s druhým se domluvit, vyčkat na vhodnou dobu, je větší statečnost a vyzrálost, než se jít bít. Je pro vás důležitější vidět za sebou výsledek práce, než pro nás, jasně, ale mrtví a zavření je opravdu horší varianta, než vyčkat nejlepšího okamžiku a překvapit nepřítele a zvítězit.
Poslouchejte, prosím, své srdce a když se vám nahrne krev do hlavy a srdce neuslyšíte, nechte se obměkčit svou ženou, matkou, sestrou, známou... Možná bude stačit, když se necháte na chvíli ukonejšit v její náruči, necháte hlavu vychladnout a začnete zase slyšet hlas vlastního srdce... Když bude bít v rytmu vítězství, vemte klacek a jděte na nepřítele a ochraňte ty "své" ženy... I když v tomto případě vám nejspíš ženy v cestě stát nebudou.

Obecně máme ,my ženy, méně všeho, co se dnes "cení" a co umožňuje přežití v této dravé době, zároveň se nás trošku bojíte... Nechceme vám vládnout, chceme se podílet na životě a bránit a ctít život a svobodu. Nepřepereme vás, neodstrčíme, ale stejně bychom rádi svoje k ledasčemus řekly. Neumíme, obvykle, tak rychle a hodně argumentovat, občas může chybět dílek logické skládačky a vám to nebude dávat smysl... zeptejte se ženy, jak moc je její sdělení vážné... Co cítí, jak vnímá situaci, to že nemá argumenty, neznamená, že její sdělení je bezcenné... Rozdělte si svoje schůze na dvě části a v přestávce se zeptejte žen - dlouhé akademické debaty je unavují, vy si je užijte... ale to, že se jich neúčastní moc žen, neznamená, že k tomu nemají co říci. A nebo zesručněte debaty o důležitých věcech pouze na nutné a praktické věci... pak to i normální ženy zvládnou a ne pouze ty, které se staly muži v ženském těle.

Víme, že máte dost sil nás odstrčit a vůbec na nás nebrat ohled, že to většinou neděláte a i když to uděláte, budeme vás přesto milovat... ale zkuste se uchránit možných budoucích komplikací, když se vám ženy snaží naznačit, že klackem svět nespasíte... Ať už opravdovým "klackem" nebo jen nenásiným, ale přesto nátlakem.
Ženy si tisíce let musely vystačit se svou slabostí, vnitřní silou a bohužel i vychytralostí, je to až kupodivu, ale přežily jsme. Asi jen díky tomu, že bez nás by o pár let později, nebyly ani armády... Kdyby jste nás nepotřebovali, už by ženské plémě vyhynulo. My jsme přežily a vy přežijete také i bez síly zneužívané v bojích, používejte ji, prosím, na potřebnější věci... A když budete chtít, určitě brzy přijdete na to k čemu ji využít.
K mírovým řešením mají blíže ženy - budete je, pánové, poslouchat? Chcete mír? Chcete žít? Svobodně? Přestaňte nám vládnout a přehlížet nás... to bude vítězství - pravého mužství nad "klackem" a tím nad násilnickou částí vás samých. Milujeme vás stále, alespoň většina z nás žen, i přes celou tu naši společnou minulost.