Zdroj:Osud

Bermudský trojúhelník: objeven nový anomální fenomén

Nedávno američtí vědci, kteří studovali moře poblíž slavného Bermudského trojúhelníku, objevili další „anomálii“. Spatřili, že povrchová voda v této oblasti se doslova hemží širokým spektrem virů. Nicméně tyto viry nepředstavují pro lidi žádné nebezpečí, protože se zajímají pouze o oceánské bakterie.

Samotný název „Bermudský trojúhelník“ se objevil teprve nedávno – přišel s ním fanoušek spiritualismus a esoteriky Vincent Gaddis v r. 1964. Tímto označením myslel oblast nacházející se mezi ostrovem Portoriko, pobřežím Floridy a Bermudami. Podle slavného mystika minulého století se tato oblast Atlantiku stala slavnou kvůli faktu, že tam zmizely stovky lodí a letadel. Některé lodě byly nicméně později nalezeny, ale bez posádky a cestujících.

To vše přimělo Gaddise k tvrzení, že v této oblasti je nějaká anomálie. Nicméně nebyl prvním, kdo s takovou myšlenkou přišel. V r. 1950 americký novinář Alexander Jones napsal článek o záhadném zmizení lodí v této oblasti (kterou nazval prostě a příhodě Mořský ďábel). Přesto získal Bermudský trojúhelník skutečnou popularitu až v r. 1974, kdy Charles Berlitz, populizátor vědy, vydal knihu pod stejným názvem, ve které shromáždil popisy různých záhadných zmizení v této oblasti. Kniha se okamžitě stala bestsellerem a v důsledku toho se záhadný a nebezpečný Mořský ďábel stal známým celému světu. Poté různé skupiny vědců začala hledat důvody, které by tato zmizení vysvětlily.

Nicméně časem skeptici pomalu získali nad amatérskými mystiky navrch. V této části oceánu nebyly nalezeny žádné anomálie a americká Pobřežní stráž vydala několik zpráv, podle kterých k mizení lodí v Bermudském trojúhelníku nedochází častěji, než v jiných částech oceánu, a dochází k nim především v důsledku bouří. Historici prohrabávající archivy zjistili, že tato oblast byla od objevení Ameriky velmi často navštěvována různými loděmi, včetně pirátských. Do druhé poloviny 20. století se o ní námořníci jako záhadném místě, kde neustále mizí lodě, nezmiňovali. Šťouraví novináři Berlitzovu knihu zanalyzovali a zjistili, že většina autorem předložených faktů není až tak pravdivá, a některá si prostě vymyslel.

V 90. letech zájem o Bermudský trojúhelník z velké části vyprchal. Nicméně nedávno se vědci o tuto oblast začali zajímat znovu, protože tam objevili jednu anomálii. Ta však nemá nic společného s mizením lodí a letadel.

Tým amerických vědců, vedený profesorem Craigem Carlsonem z Bermudského institutu oceánologie (St. George, Bermudy), prováděl oceánografický výzkum v severozápadní části Sargasového moře po deset let, poblíž Bermudského trojúhelníku a Bermudských ostrovů. Nedávno byla zveřejněna zpráva o práci biologů. Obzvláště zajímavým ve zprávě byl fakt, že podle pozorování vědců jsou nejpočetnějšími živými organismy v povrchových vrstvách moře v tomto regionu viry. Je dosti zajímavé, že dynamika těchto mikroskopických organismů přímo souvisí s ročními obdobími. Například v létě se viry množí aktivně ve vodních vrstvách v hloubce od 60 do 100 metrů, a v kapce vody je jich asi deset milionů. V zimě někdy v povrchové vrstvě vody nebyli vůbec, protože se ponořily do hlubin, kam následovali své pány.

Výzkumníci zanalyzovali DNA odchycených virů a zjistili, že 90% z nich věda zatím nezná. Nicméně tyto mikroorganismy, jak známé, tak neznámé, nepředstavují pro lidi žádné nebezpečí. Všechny patří do skupiny bakteriofágů, tedy cílem jejich útoku jsou bakterie žijící v moři. Bakteriofágy jsou velmi staromódní a konzervativní, protože nemění své zvyky a neútočí na jiná stvoření.

Aby se mohly množit, čekají bakteriofágy na nic netušící bakterie. Napojí se na jejich buněčné stěny a vstoupí do DNA oběti. Pak se integrují do genomu bakterie (což je jedna kulovitá molekula DNA, ležící volně v cytoplazmě nechráněná stěnami). Tím zapomenou na vlastní povinnosti a soustředí se produkci všech nezbytných molekul, aby se mohly vytvořit nové viry. K tomuto vytváření také dochází uvnitř bakteriální buňky. Když počet nově narozených bakteriofágů dosáhne několika milionů, vyjdou z hostitelské buňky, rozbijí ji na kousky a pak začnou hledat nové oběti.

Organické molekuly mrtvých bakterií naplní okolní vodu, a protože bakteriofágy zabíjí stovky tisíc buněk, není překvapivé, že povrch moře v tomto místě se přemění na výživnou polévku. Ostatní bakterie tam spěchají se krmit a rychle se stanou kořistí mazaných virů. To znamená, že bakteriofágy ta, kde žijí, vytváří mikroskopický ekosystém.

I další mořská stvoření, jednobuněčné a vícebuněčné planktonové organismy, se také těší ovoci jejich práce. Některé jsou přitahovány výživnou polévkou zdarma a další bakteriemi, kterými se živí. Ukázalo se, že viry vytváří v povrchových vrstvách moře „kavárnu“. Dokonce i velryby a delfíni se tam přichází krmit (zajímají se o shluky krilu živícího se mikroplanktonem a o ryby požírající kril).

Vědci byli tím, co viděli, překvapeni, protože o této roli virů u vytváření oceánských ekosystémů nevěděli. Podle mnoha oceánografů jsou oceánské viry špatně chápány, protože je těžké je odchytit. Ale nyní je jasné, že je jich ve všech mořích a oceánech bezpočet.

„Zatímco je nemůžeme vidět pouhým okem, jsou viry dominantní formou života v oceánu. Představují 95% celkové biomasy v oceánu. Tedy hmotnost virů je dokonce větší, než hmotnost krilu, ryb a větších zvířat, jako velryby, dohromady. Vzhledem k tempu, jakým se viry množí, a k jejich počtu se stává zjevným, jak důležitou jejich role v cyklu výživy na planetě je,“ řekla jedna z autorek studie biologických „anomálií“ v Bermudském trojúhelníku dr. Rachel Persons. Nicméně někteří experti věří, že v tomto případě nejde o žádné anomálie specifické pro Bermudský trojúhelník, protože k procesům za účasti virů dochází v mnoha oblastech oceánu. Například biologové z USA a Kanady zkoumali povrchové vody severního Atlantiku a oznámili, že nejrozmanitější virová komunita (129,000 genotypů) byla nalezena u pobřeží Britské Kolumbie. Počet těchto mikroorganismů je také velmi vysoký – přibližně 50 milionů částic v kapce vody, což je pětkrát více, než v Bermudském trojúhelníku. Tato „virová extáze“ je vysvětlována faktem, že v této oblasti jsou stoupající mořské proudy přinášející živiny z hlubin oceánu na povrch. V takových oblastech jsou vědomé bytosti hojnější a jejich diverzita je větší, než v okolních oblastech, a viry nejsou žádnou výjimkou.

Zdá se, že největšími „přepravci virů“ na planetě jsou právě oceány. Naštěstí většina tam žijících mikroskopických parazitů není pro lidi nebezpečná.