Časová brána na pólu: první důkazy
18.10.2011 15:23
Časová brána na pólu: první důkazy
Před devíti lety američtí a britští vědci provádějící výzkum v Antarktidě učinili senzační objev. Americká fyzička Mariann McLein sdělila, že při výzkumech zaznamenali 27. ledna šedou mlhu na obloze nad jižním pólem, o které se domnívali, že bude běžnou sněžnou bouří. Šedá mlha však neměnila tvar ani místo. Výzkumníci se rozhodli prozkoumat fenomén přivázaným balonem se zařízením zaznamenávajícím rychlost větru, teplotu a vlhkost. Balon se však po vznesení rozplynul. Po stažení balonu byli překvapeni údajem na chronometru. Ukazoval údaj 27. ledna 1965, 30 let před datum vypuštění.
Olga Zharina
Čas byl jednou z nejkomplikovanějších a nejméně studovaných vědeckých otázek od antických dob až do doby před osmi lety. V té době američtí a britští vědci provádějící výzkum v Antarktidě učinili senzační objev. Americká fyzička Mariann McLein sdělila, že při výzkumech zaznamenali 27. ledna šedou mlhu na obloze nad jižním pólem, o které se domnívali, že bude běžnou sněžnou bouří. Šedá mlha však neměnila tvar ani místo. Výzkumníci se rozhodli prozkoumat fenomén přivázaným balonem se zařízením zaznamenávajícím rychlost větru, teplotu a vlhkost. Balon se však po vznesení rozplynul.
Po stažení balonu byli překvapeni údajem na chronometru. Ukazoval údaj 27. ledna 1965, 30 let před datum vypuštění. Několikrát opakovali experiment a ověřili správnou funkčnost zařízení. Při každém pokusu se zobrazoval údaj z minulosti. O fenoménu nazvaném časová brána informovali Bílý dům.
Dnes se na výzkumu neobvyklého fenoménu dále pracuje. Předpokládá se, že díra uprostřed víru nad Jižním pólem je tunel umožňující prostup do jiné doby. Výzkumný program přístupu do jiných dob byl nastartován. CIA a FBI by chtěli získat kontrolu nad projektem, který může změnit historii. Není jasné, kdy experiment schválí US federální úřady.
Vynikající ruský vědec Nikolaj Kozyrev pracuje na experimentu dokazujícím možnost proniknutí z budoucnosti do minulosti. Své stanovisko staví na předpokladu běžně rozšířené informace o fyzikální charakteristice času. Dokonce předpokládá, že čas může vykonávat práci a produkovat energii. Američtí teoretičtí fyzici přišli s myšlenkou, že čas existoval již před existencí světa.
Je známé, že každý vnímá v různých podmínkách čas odlišně. Např. od horolezci zasažení bleskem informují o nepředstavitelném bodání, pokud blesk zasáhne rameno. Cítí, jak pomalu skrz něj prochází zanechávajíc zuhelnatělé buňky.
Ruský vyšetřovatel anomálií, filosof a autor řady knih Genadij Belimov publikoval svůj článek pod názvem "Time Machine : First Speed On" v časopise "On the Verge of Impossible". Popsal unikátní experiment prováděný skupinou nadšenců vedených Vadime Černobrovem, mužem, který v roce 1987 začal s výrobou stroje času - zařízení na principu elektromagnetické pumpy. Nyní dokáží v silném magnetickém poli zpomalit či zrychlit tok času. Největším úspěchem bylo zpomalení o 1,5 sec/h v laboratorních podmínkách.
V srpnu 2001 byl nový model konstruovaný pro testy s dobrovolníky umístěn v odlehlé lesní oblasti ve Volgogradské oblasti. I když byly při testu použity autobaterie, které snížily kapacitu, stále zůstávaly změny v čase na třech procentech. Změny byly registrovány symetrickým krystalovým oscilátorem.
Dobrovolníci zkoušeli pobyt v přístroji postupně v intervalu 5,10 a 12 minut. Nejdelší pobyt byl 1 hodiny. Dobrovolníci měli dojem přesunutí do jiného světa. Ve stejném okamžiku odlišovali život "zde" a "tam". Nebyli schopni přesně definovat neobvyklé dojmy získané během experimentu.
Žádná masmédia o překvapivých faktech neinformovala. Genadij Belimov sdělil, že prezident Ruska nebyl o experimentu informován, ale za doby Stalina existoval výzkumný ústav paralelního světa. Výsledky experimentů vedených akademikem Kurčatovem a Ioffe mohou být stále v archivech. V roce 1952 Lavrentij Berija, hlava tajné policie, inicioval proces s výzkumníky. 18 profesorů bylo zastřeleno a 59 kandidátů věd bylo posláno do táborů.
Ústav pokračoval ve výzkumech ještě za Chruščova. V roce 1961 byl ústav rozpuštěn a budovy zbourány. Nakonec komunistická strana, politické byro a ministerská rada rozhodly odložit výzkum na neurčito.
Program na území Sovětského svazu byl obnoven v roce 1987. Bohužel 30. srpna 1989 došlo k mimořádně silnému výbuchu slyšitelnému až v pobočce institutu na ostrově Anjou. Exploze zničila nejen experimentální modul o váze 780 tun, ale také vše v okruhu 2 čtverečních kilometrů. Podle jedné z verzí se modul se třemi experimentátory srazil s velkým objektem, pravděpodobně asteroidem, v paralelním světě. Mohlo také dojít k jiné čelní srážce s paralelním světem. Ztráta pohonu způsobila, že modul pravděpodobně zůstal v paralelním světě.
Poslední záznam o podstatě experimentu, který je v institutu uložen, říká:"Umíráme, ale experiment nevzdáme. Vidíme všechny objekty dvakrát. Ruce a nohy se stávají průhlednými. Vidíme žíly a kosti. Máme kyslík na 43 hodin. Životní systémy jsou zničeny. Pozdravujeme rodinu a přátele… Přenos byl potom náhle přerušen.
Zdroj:Osud