Enigma (květen 2010)

Z obsahu časopisu: Enigma (květen 2010)

Založili Prahu asijští mniši?   /str. 8/ Lenka Kabeláčová

Proč žijeme tak krátce? /str. 12 – 14/ Jan Zeman

Chcete být na světě 400 let? Vědci tvrdí, že to není zcela vyloučené!

Věk lidí se neustále prodlužuje. Dnes žijeme čtyřikrát déle než naši předci v době bronzové! Tehdy bylo možné mluvit o štěstí, pokud člověk vůbec oslavil sedmnáctiny. A dnes? Průměrný věk v západní Evropě je 79 let. Kolika let se budeme dožívat v příštích stoletích? Vědci zkoumají, na jaký věk je naše tělo vlastně stavěné. Je možné, že je lidská schránka téměř nesmrtelná? Podle stu­die DR. MICHAELA JARZWINSKÉHO ze státní univerzity v americké Louisianě se možná už za několik desetiletí dočkáme prodloužení na­šeho věku třeba na dvojnásobek! Podle jeho dvanáctistránkové studie, otištěné před něko­lika lety, podobné snahy ani po dosažení této mety zřejmě neskončí. Lidské tělo by prý mohlo fungovat i hodně přes 200 let. Někteří odborníci hovoří i o lidském životě dlouhém až 400 let! Že je něco takového zcela nemožné? V labora­torních podmínkách se již daří prodloužit věk některého hmyzu na trojnásobek. Je taková genetická manipulace možná také u lidí?

STOP STÁRNUTÍ! Právě toto tajemství mohou vyřešit vědci! Kdo by očekával, že teorie o nějakém zásadním prodlužování lidského věku razantně odmít­nou, bude asi překvapen! Odborníci na lidské geny totiž potvrzují, že hranici lidského věku je možné posouvat, a dokonce desetiletí až století! Do té doby poklidnou atmosféru rozvíří 1 v polovině 90. let minulého sto­letí Američan Michael Jarzwinský, když naznačí možnosti úpravy lidských genů. Není to myšlenka nová, ale on tvrdí, že už za 20 let bychom se díky tomu mohli dožívat dvojnásobku dnešního průměrného věku.

ŽIVOT - POUHÁ CHEMIE? Neustále se zvyšující dožitý věk lidí ale patrně naznačuje, že situace není tak úplně beznaděj­ná. Veškeré procesy v lidském těle jsou molekulární povahy, a pokud budeme s to ovládat molekuly, bu­deme schopni ovládnout vše, včetně stárnutí, dává naději, Trefil. Pokud lze lidský život chápat jako chemický proces, pak je teoreticky možné si představit, že by se dal i neomezeně prodlužo­vat. Existují ale i pesimistické názory. Připouš­tějí, že sice jde jen o chemický proces, ale je prý tak složitý a komplikovaný, že jej lidé nikdy ne­dokážou pochopit! Jestli je tato cesta správná, ukáže až budoucnost. Byla by to určitě naděje třeba pro dlouhé kosmické lety. Na naší přelid­něné planetě by to ale spíš vyvolalo problémy! Je tak razantní prodlouženi života možné, nebo se jedná jen o zbožné přání vědců? A bylo by něco takového vůbec k dobru?             

Co odhalil světoznámý vampyrolog?  /str. 15/ Jana Trnobranská

Šifra Karla Hynka Máchy   /str. 19 - 21/ Michaela Vondrušková

Chtěl zveřejnit svůj zvrhlý deník, jedná se o intimní poznámky básníka a autora proslulé skladby Máj. 

Utajované hříchy papežů, aneb když se stane ďábel hlavou církve /str. 30 - 35/ Michaela Vondrušková

Když si současný papež JOSEPH RATZINGER (* 1927) vybírá své „pa­pežské“ jméno – BENEDIK (XVI.), které v překladu znamená „požeh­naný“, odkazuje tím na úctyhodné církevní hodnostáře, kteří toto označení nesli před ním. Jenomže zřejmě zapomněl na BE­IIEDIKTA IX., svého o několik století staršího předchůdce, který tomuto jménu zrovna dobrou reklamu nedělá. Tento Svatý otec totiž za dobu svého pontifikátu nevykazuje charak­teristiky, které bychom od hlavy katolické církve očekávali. Údajně si libuje ve zvrh­lých činech, na svém kontě má širokou škálu nejrůznějších hříchů a skoro žádná špatnost mu není cizí. Také proto si později vyslouží několik nelichotivých přezdívek: je napří­klad nazýván „démonem z pekla v rouchu kněze“ nebo „ostudou Petrova stolce“. Co je zač tento podivný papež, který má být zodpovědný za pěknou řádku ohavností?

Má Bradáč z Karlova mostu nadpřirozené schopnosti?  /str. 39/ Jan Zeman

Jde zřejmě o nejznámější sochařské dílo na pražském Karlově mostě, a možná je i nejstarším v Čechách! Víc toho o plastice s tradičním názvem Bradáč nevíme. Snad jen to, že bývala už na předchozím Juditině mostě. Mohlo by se jednat o portrét neznámého mnicha z nedalekého kláštera či samotného stavitele mostu, ale třeba je to magický symbol, jenž má chránit stavbu před nepřízní osudu. Dříve se podle Bradáče měřila výška vody ve Vltavě. Je to ale jeho jediný účel? Stará pražská pověst vypráví, že do­tkne-li se voda spodní části BRADÁ­ČOVÝCH vousů, Vltava již brzy začne vystupovat ze svých břehů. Je nejvyš­ší čas, aby se lidé bydlící u řeky při­chystali na opuštění svých domovů. Pokud voda vteče do mužových úst, už vystu­puje ze svých břehů a zaplavuje ulice na sta­roměstské straně řeky. A konečně, zatápí-li Vltava i jeho pleš, mohou se lidé po Staroměst­ském náměstí vozit na lodičkách. Je tedy Bra­dáč první vodoměrnou značkou u nás? Není to tak jednoduché. Pověst totiž zřejmě vznikla až později a původní význam sochy býval do­cela jiný! Podaří se jej odhalit? STRÁŽCE NEBO PORTRÉT STAVITELE? Bauerovo vysvětlení původu kamenné tváře ale není jediné. Často se také uvádí, že jde o portrét samotného stavitele Juditina mostu! Kdo jím byl? Stavebník zřejmě pocházel z Itá­lie, ale jméno se nám nedochovalo. Někdy se mu proto říká mistr Bradáč. Reliéf by také mohl znázorňovat tehdejšího panovníka Vladislava Il., ale tato domněnka je nepodložená. V případě mostů v Řezně a v Drážďanech tomu tak je. Týká se to i Prahy? Co když jde o podobiznu představeného z nedalekého kláštera, kterého známe pod jménem OLDŘICH? Musí mít Bra­dáč skutečně nějakou živou předlohu? Není to jen nějaký symbolický ochránce mostu? V ne­daleké Staroměstské mostecké věži se setkáme například s věžníkem, který ji má chránit před zničením! Je zde také několik starých nápisů, jejichž význam nikdo nechápe. Jsou to nějaká magická zaklínadla?

Přinesla Elleen Garrett důkazy o onom světě? /str. 40 – 41/ Michaela Vondrušková

Eileen vidí za hranice běžné reality, má jasnovidecké vize a údajně může komunikovat se světem mrtvých! Její seance si sice získají obdiv u spiritistů, žena se však existenci druhého břehu snaží dokázat celé veřejnosti. V roce 1930 uspořádá seanci, která vejde do dějin. Komunikuje zde s duší kapitána havarované vzducholodi, jejíž nehodu sama předpověděla! Odbornici jsou bezradní:

Jak je to ve skutečnosti s jejími schopnostmi? PROKÁŽE EXISTENCI DUCHŮ?

Slavný spisovatel chce s pomocí Garrett dokázat existenci světa mrtvých. Po své smrti v roce 1930 se má dokonce projevit na ně­kolika seancích! Eileen od něho údajně obdrží zprávu o pod­mínkách, ve kterých se nachází. Doyle Prý říká, že se příliš neliší od světa, který známe za svého života. Opravdu se ženě poda­řilo spojit s duchy. Odkud by jinak měla všechny ty informace ze zákulisí katastrofy vzducho­lodi R101? V roce 1951 Garrett zakládá Parapsychologickou zá­kladnu, která podporuje vědec­ký výzkum paranormálních jevů a stává se uznávaným sdružením, které funguje dodnes. Spolu­pracuje také s předním americ­kým psychologem LAWRENCIEM LESHAIIEM (*1920), s nímž se snaží dokázat pravost komuni­kace s duchy. Podle odborníků je jedním z těch médií, která jsou opravdová. Garrett sama však sobě ve své autobiografii říká: Mám dar - nadání či sebeklam, jest­li chcete - nazývající se „duchovno“. Je mi jedno, jak je to pojmenovávané, žiji s tímto „duchovním talentem“ a je to dlouho, co jsem si zvykla na jeho všemožná přízviska ... V krátkosti, jsem nazývána různě, od šarlatánky až k zázračné ženě.  

Utajované archeologické objevy: podivné nálezy z Ameriky /str. 46 – 47/ Petr Koutský

Největší polské záhady „ukryté podzemí, UFO i děsivá zjevení“  /enigma extra/

Temnotou podzemní chodby krá­čí otec a jeho syn Vincent. První jde starší muž s lampou. Vincen­ta, který je zde poprvé, překvapu­je, že ohromná chodba je několik metrů široká a má téměř kruhový průřez. Je prý tak širo­ká, že jí může projet i vlak, a její stěny se třpy­tí jako skleněné. Kroky mužů zde nevydáva­jí téměř žádný zvuk. Z čeho je vyroben tento podivný materiál, podobný sklu? Za chvíli se starší muž zastavuje na místě, kde chodba ús­tí ve větší jeskyni tvaru válce a zároveň křižo­vatku několika podzemních chodeb. Tyto tu­nely vedou do každé země, do každého kontinentu. Můžeš se jimi dostat, kam jen chceš, samozřejmě pokud víš, jak se v nich orientovat, říká otec synovi temným hlasem o tajemném podzemí, jež se má nacházet pod Babí horou (nejvyšší horou Beskyd na polsko-slovenských hranicích). Skutečně se pod tímto kopcem nachází vstup do rozsáhlého, snad až celosvětového podzemí?

TAJEMSTVÍ ZASVĚCENÝCH: Ještě předtím, než Vincent se svým otcem opustí podzemí Babí hory, zaslechnou prý ze vzdálené chodby podivné řinčeni, syčení a dunění. Podle Vincen­tova otce to mají být dopraní prostředky oby­vatel podzemní říše, kterou prý budují již po mnoho tisíc let. Obývají zdejší podze­mí nějaké tajemné pod­zemní bytosti? Na konci své cesty prý oba mu­ži vchod do podzemí pod Babí horou opět zavalí kamenem a ten tak do­dnes zůstává utajen. Jeho přesnou polohu zná podle Pajaka ještě v polovině 20. století několik zasvěcených jedinců, žijících blízko Babí hory. Ti prý polohu vchodu většinou sdělí jen svým nejstarším dětem a nikomu ji­nému. Přesnou lokalitu vstupu tak údajně zná pouze několik vyvolených jedinců. V pří­padě nebezpečí (například války) má toto podzemí sloužit jako bezpečný kryt nebo rychlé dopravní spojení s velmi vzdálenými místy. Ale může mít natolik fantastický příběh reálné jádro? Pajak neuvádí o Vincentovi žádné podrobnější informace. Jde snad jen o smyšlený příběh?

Svou „zelenou jiskrou“ si ab­sint (psáno též jako Absinth a Absinthe) podmaňuje v 18. století téměř celý svět. Nadšení vládne v Německu, Lesku, Rakousku, Americe a především pak ve Francii. Právě Francie je semeništěm legend o absintu a město nápojem doslova žije. V Paříži si absintu užívá každá spo­lečenská skupina, vojáky a smetánkou počínaje a umělci konče. Původem irský dramatik OSCAR WLDE (1854-1900) o absintu říká: „Po prv­ní sklence vidíte věci tak, jak je chcete vidět. Po dru­hé je vidíte takové, jaké nejsou. Nakonec je spatříte takové, jaké skutečně jsou, a to je ta nejpříšernější věc na světě!“. Jak vlastně vypadá svět pohledem přes „zelené brýle“?

PIJI!  ŽIJI! MALUJI! Není jiného alkoholického ná­poje, který by způsobil po světě takové pozdvižení. Konzerva­tivcům, kteří by rádi "zeleného ďábla" sprovodili ze světa, nahrá­vají do karet především umělci. Často jsou na pokraji nervového zhroucení a jejich názory je lehké přisoudit ší­lené mysli. Americký spisovatel EDGAR ALLEM POE (1809-1849) je v roce 1849 nalezen v pološí­leném opileckém stavu na baltimorském chod­níku a následně upadá do komatu, z něhož už se nikdy neprobere. Jiný vášnivý pijan absintu, nizozemský malíř VIIICEIIT VAII GOGH (1853-1890), trpí psychickou poruchou, násled­kem čehož si má údajně uříznout ucho (i když tato teorie je později zpochybňována viz ENIGMA 1/2010). Policie akt připisuje na vrub „šílenství v lahvi“, Absint musí z ulic! Je nebez­pečný a měl by být klasifikován jako droga. Sta­li se umělci opravdu obětí zrádného nápoje?

o kterých byste měli vědět.. Poznejte kolosální chrámový komplex ukrytý uprostřed Kambodžské džungle „Angkor“- Kambodža. Šlo o největší město světa?

Šokující schopnosti mravenců  /str. 60 - 62/ Petr Koutský

Prastará židovská kabala Přináší duchovní růst, nebo risk?  /str. 63 - 66/ Michaela Vondrušková

Kabala má dlouhé dějiny a po staletí mocně pů­sobila na ty skupiny židovského národa, které usilo­valy o hlubší pochopení tradičních forem a představ židovství vysvětluje německý židovský filo­zof Gerschom Scholem (1897-1982) a dodává: „Kabalisté se pokoušeli proniknout do tajemství světa jako odrazu tajemství samotného božského života nebo jej alespň popsat,“ Podle anglického učitele kabaly Z´ev Ben Shimona Haleyho (*1933) se stoupenci pokouší o spojení s Nej­vyšším a také o vysvětlení zákonů, které vlád­nou vesmíru a rozvoji člověka.

Zdroj:Osud