Už když to paní třídní profesorka na první schůzce střední školy vybalila, věděl jsem, že je zle. "Vaše děti pojedou během studia několikrát do zahraničí a vykonají v rámci toho také 3 návštěvy koncentračních táborů." Zatmělo se mi před očima. "V Terezíně budou mít tradiční dvoudenní seminář a několik dní budou i v Osvětimi." Fí ha! Tak na světě je tolik krásných míst a náš vládnoucí režim potřebuje mladých lidem vtloukat do hlavy právě utrpení a právě holocaust. V naší lidově-demokratické společnosti můžete říkat cokoliv o čemkoliv a komkoliv, jen nesmíte otevřít pusu o dvou tématech. Jedním je holocaust a druhým jsou Židé. Ano, jejich jména nesmíme vyslovovat a tak by samo toto o sobě mělo stačit těm více inteligentnějším z nás k tomu, aby okamžitě poznali, která bije.

Samozřejmě, holocaust byl příšerný, stejně jako celá druhá, ale vlastně každá válka. Ale nelze nevidět, jak si na tom již řadu let skupina lidí buduje svůj ekonomický, politický a společenský kapitál. Říká se tomu "holocaustový průmysl". Ne, nejsou to Židé, aspoň zpravidla ne ti pravověrní. Jsou to sionisté, kteří jen využili židovský příběh pro budování světové nadvlády. A nelze se ubránit myšlence, že tam Hitlera dosadili právě oni.. a že to byla jen malá část jejich hrůzného mnohem širšího plánu, jehož očekávané plody začne jíst teprve současná generace.

Ruka mi začala cukat a už jsem si chtěl vzít slovo a paní dějepisářce dlouze mluvit o úloze Židů v dějinách... když jsem však viděl prosebný i zlostný pohled mé exmanželky sedící vedle mne, když jsem si znovu uvědomil, že lidé nechtějí vědět, ale napodobovat celý život to, co jim bylo ukázáno, ovládl jsem se a ruku jsem zase stáhl.

Dítě je věc společná a tak respektuji názor mé dcery i mé exmanželky. Nepůjdu na jejich školu a "nebudu dělat problémy", jak mne o to poprsili. Mít tátu či exmanžela disidenta není lehké v žádném režimu. Dcera by se poté skutečně mohla stát terčem mnohem horší politické šikany. Ano, taková je bohužel znovu realita po 20 letech budování kapitalismu v ČR.

Ale budu-li mít ještě nějaké dítě a stane-li se něco podobného, budu-li ještě v té době na svobodě a ne třeba v koncentračním táboře, neboť říkám to, o čem se už znovu jen šeptá, nebo raději znovu polyká, určitě si půjdu s paní profesorkou i s panem ředitelem promluvit.

A před Vánoci si dcera napsala do statusu na facebooku: "..taky bych vám všem chtěla říct,že jsem hodně přemýšlela nad tím holokaustem,a taky nad tím,co říkala paní profesorka - kolik Židů tam s náma mohlo ve středu sedět, a jíst cukroví, a dávat si dárky.."

Vlastně to byl geniální tah, spojit v dětských hlavách už navždy Vánoce s utrpením a uspořádat těsně před zimními prázdninami přednášku o holocaustu.

Profesorka i šéfideologové zpracovávajících computerizované společenské předpoklady a východiska naší doby by z dcery jistě měli radost.

Až budu někdy příště s budoucí třídní mých budoucích dětí mluvit, řeknu jim, že během války zahynulo kromě těch 4-6 miliónů Židů, které si Hitler vybral z pochopitelných i nepochopitelných důvodů jako zlo světa té doby, i 5-6x tolik Rusů, z toho 11 milionů ruských vojáků, například. A že nebýt právě jich, s velkou pravděpodobností tady žádné Česko nebo Slovensko dneska už není, mohli vyhnat fašistu na hranice velké země a na Evropu bez historické paměti, o desítky let později vyzdvihující a připomínající již pouze oběť Židů, se vykašlat.

Každý nový totalitní režim začíná obrovskou propagandou, mířících zejména do hlav dětí a mládeže.

"Protože holacust!," je stále častější odpověď na mnoho psaných i nepsaných otázek.

Nechci to tak a protestuju proti tomu. Bohužel z popsaných důvodů ne tam, kde bych měl. Ale napsat o tom článek na nezávislém médiu mi zatím nikdo zabránit nemůže. I když jak ví nejen Vladimír Stwora, o holocaustu raději vůbec nepsat. Je to téma jen pro oficiální prostředky masové manipulace a jak vidíme, už také zásadní téma pro učební osnovy středních škol v České republice.

Zdroj:Osud