"Jednotná perspektiva 2010"

 

Už v roce 1999, když jsem se v průběhu bombardování Jugoslávie poohlížel po novinkách ve vývoji zbraní jsem zjistil, že dokončení Amerikou zahájeného vývoje prakticky všech nových systémů připadá na rok 2010;

- přechod na řízení z kosmu

 

- vybudování strategické aero-kosmické skupiny

 

- vývoj zařízení pro elektronickou špionáž

- aktivní výstavba nových ponorek, k níž bylo přikročeno po rozpadu SSSR, především stíhačů ponorek typu Seawolf (Mořský vlk)

- modernizace stávajících PLARB výměnou balistických raket za okřídlené střely

- vývoj vysoce přesných zbraní, především okřídlených střel v počtu více než 100 000 kusů, jimiž má být vybaveno námořnictvo, letectvo i mobilní pozemní síly

- vývoj atomových náloží s omezeným výkonem, ale velkou průrazností, určených k ničení velitelských stanovišť a raketových sil

 

- vývoj do výzbroje zařazovaných nejrůznějších druhů "neletálních" zbraní, včetně psychotronických

 

- vývoj neviditelného bombardéru B 2

 

Později se seznam už jen rozšiřoval.

 

 Jen aby nebyla válka!…

 

Co se tedy stane, až naše jaderná síla roztaje jak jarní sníh? Vydrží neblaze proslulá jaderná parita, již jsme si směli uchovat v rámci smluv o oboustranném snížení počtu zbraní? A proč vlastně válka, kdo nás potřebuje? Na poslední otázku mohu odpovědět hned. Nás - nikdo. Tolik o paritě.

 

  

 

Nový nejaderný strategický úderný systém USA

 

Je to obraz bídy. Z tohoto pohledu jsme ještě v roce 2002, dokonce i se  zuboženým, “zálesáckým” vybavením, mohli zastavit hrozbou smetením čtvrtiny Ameriky, paralýzou jejích velkoměst, atomových elektráren. Ale v roce 2010? USA budou mít možnost vést překvapivý úder desítkami tisíc okřídlených střel s doletem čtyř až pěti tisíc kilometrů vypouštěných z ponorek, lodí, neviditelných bombardérů B 2 (ne v západní oblasti naší PVO) a mobilních základen na území zemí, které před nedávnem vstoupily do NATO. Několik set takových raket s atomovými hlavicemi malé ráže by zaručeně proniklo hluboko a s pětinásobnou rezervou zničilo tu stovku "Topolů" a velitelská stanoviště.

 

Amerika má navíc k dispozici ještě 500 velmi přesných bojových hlavic "MK", které ovšem neumožňují omezené údery a mohou být použity pouze v druhém sledu, v případě krajní nutnosti, aby nebylo zbytečně znečištěno životní prostředí. Střely s plochou dráhou letu vybavené běžnými náložemi souběžně zničí celý systém protivzdušné obrany a další postup už může sledovat jugoslávský scénář. Našich nepřemístitelných obranných postavení "TOR" zbylo příliš málo, aby mohly zadržet obdobný úder. Mobilní, téměř nezasažitelné rakety "Topol" budou do roku 2010 rozřezány do šrotu a zbudou jen střely "Topol-m", umístěné v silech. Pokud by se několika raketám přece jen podařilo vzlétnout, budou po startu ničeny desítkami bezpilotních letadel, které křižujíc ve 20 km výšce v oblastech rozmístění raketových pluků budou vyhlížet a ničit lehce zasažitelné sudy dosud pomalu letících "Topolů". Sestřelit je nebude čím! PVO bude zničena, ano a samotné rakety budou bezbranné jako batolata. Kromě nich by na naše rakety čekaly okřídlené střely a běžné rakety ve vzduchu číhajících letounů, naváděných pomocí družic a systémy AVACS.

 

A pokud prorazíme?

 

 

  

 

Vzdáme se raději bez boje?

 

 

 

 

Náš průzkum nás přece stihne včas varovat, nebo ne?

 

 

A na co že mrhá svými penězi CIA?

 

 

Proč by někdo potřeboval, abychom zůstali bez kalhot?

 

 

Jak by byl takový "dálkový" dozor možný?

 

 

Amerika má čím dál méně času

 

 

 

 

 

Proč Američané neratifikovali smlouvu SNV 2?

 

 

Na rozvalinách globálního systému rovnováhy

 

 

ˇ za prvé - většina okřídlených raket nenese jadernou nálož. Těmito prostředky jsou ničeny systémy PVO a nejdůležitější strategické objekty.

 

ˇ vysoce skryté použití. Ve výšce 15-25 m jsou tyto nevelké rakety schopné skrytě proniknout do hloubi ruského území z nejrůznějších směrů.

 

ˇ dostatečný výkon atomových náloží pro údery na raketová sila a velitelské bunkry. Pronikají do hloubky až 50-70 metrů těsně vedle sila, zničí bojovou hlavici společně s raketou a přitom zplodiny atomového výbuchu ani nevyjdou na povrch.

 

Okřídlené rakety převádějí strategické síly z defensivního systému jaderné rovnováhy na neviditelný strategický jaderný systém a prakticky vylučují možnost vzniku "jaderné zimy", což ostře rozšiřuje hranici použití strategických sil. Přitom odpadá nutnost přepravy atomových úderných hlavic balistickými raketami. Tento systém sráží možnost zaručeného protiúderu Ruska prakticky na nulu. Starý americký strategický systém, teď už ve sníženém stavu, je odsunut ne na druhou, ale až třetí záložní úroveň zabezpečení ochrany před preventivním úderem.

 

Konečný výsledek našeho bezstarostného, nebo přesněji řečeno bláznivého procesu odzbrojování je takový:

 

1. Snížení ruských bojových hlavic z 10 000 ks, převážně na těžkých raketách, na 100 ks bojových hlavic na monoblokových střelách. Rakety malého a středního doletu byly úplně zrušeny.

2. Rozvoj 100 000 (a podle plánovaného vyčlenění na tyto cíle ještě mnohem víc) okřídlených raket a jejich nosičů, a také kosmického systému pro totální špionáž a řízení. Těmito prostředky lze zničit 95%-98% z naší zbývající stovky jednohlavých raket ještě před startem v silech.

3. Vývoj NPRO. Zbývající jednotlivé rakety by byly zaručeně zničeny z kosmu řízeným systémem PRO krátce po vzletu.

Všechny tři body likvidace globálního systému rovnováhy budou realizovány do roku 2010. A pak bude cesta k nejaderné válce s Ruskem otevřena.

 

Amerika chystá úder na Irák. Jaké cíle tím sleduje?

 

Za prvé – bude to další prověrka umožňující komplexní vypracování nového strategického zbrojního systému, vyzkoušení nových kosmických řídicích systémů, a možná také testy novějších prototypů psychotronních zbraní.

 

Za druhé - snížit ceny ropy. USA, jak je známo, není na vzestupu. Její ekonomiku mimo jiné dusí drahá ropa. A proč, když stačí jen jít a ohnout se. Po obsazení Iráku se světové ceny ropy dvoj až trojnásobně sníží. Tamní zásoby jsou druhé největší na světě, což poskytuje plnou kontrolu nad jinými ropnými zeměmi! Včetně Saúdské Arábie - rovněž hnízda terorismu a první země na světě co se týče ropných zásob. Vždyť jí po 11. září bylo rovněž vyhrožováno prošetřením. Ropa – to není jen energetická živina pro potřebu vlastní země. Plná kontrola nad ropou znamená kontrolu nad společným úsilím. Ale důležité je, kontrolovat ji všechnu, ať už jí je v daném regionu hodně nebo málo, ať ji potřebuješ nebo ne.

 

Třetí – udusit ropnými kontingenty Rusko. Pokles ceny ropy bude pro Rusko, které se tak-tak drží na nohou, nemilosrdný úder. A ten pro jeho VPK a strategické síly bude smrtící. Na vybudování systému schopného vzdorovat nové americké hrozbě už nebudou zdroje. Na mnohamiliardové ekonomické dohody s Irákem a jeho dluhy můžeme navždy zapomenout. Vzdají se USA úderu, když Irák dodrží všechno, co je myslitelné? Sotva. Řeč není o hře svalů pro zvýšení prestiže – tady je řeč o přežití Ameriky ve XXI století. Je naprosto zřejmé, že Irák vůbec nemá čím ohrožovat Ameriku, jelikož jeho jaderná centra jsou skutečně rozbombardována a 1500 expertů slídících osm let po celé zemi nenašlo vůbec nic. Nemá ani nosiče schopné donést pětitunovou pumu do Ameriky. Irák je jen objekt pro další repetici v pořadí umožňující přístup k ropě. Kdo bude následovat po Iráku? Saúdská Arábie, Severní Korea? Ale to je už slabé. Důvod pro útok se samozřejmě najde. Prakticky neexistuje země bez takových či onakých národních problémů, obchodu s drogami, teroristických organizací, uzurpujících úřadů, novinkami ve směru zbraní hromadného ničení nebo bůhví čeho ještě. A když není vůbec žádná příčina, vytvoří se. Amerika to ovládá mistrně. Například, udělat narážku Bagdádu, že nebude mít námitek proti zabrání Kuvajtu, a pak zorganizuje policejní akci ve velkém rozsahu. Nebo najde z družice hromadné hroby v Kosově. Pak se sice prokáže, že je to běžné brambořiště, ale až potom. Nebo někoho nařknout z výroby jaderných zbraní – i když se nakonec samozřejmě zjistí, že v rozbombardovaném centru už jsou dávno jen krysy. Ale případ, jak se říká, bude vyroben.

 

Devět otázek čtenáři

 

1. Amerika dnes ropu kupuje. Bude ji stejně jako dnes nakupovat povězme v roce 2050, když bude, kvůli deficitu, například 60x dražší?

 

2. Je náhodné, že doba, kdy Rusko dosáhne nejnižší jaderné bojeschopnosti koliduje s dokončením nového strategického ofensivního systému USA? Proč se na vojenské potřeby USA vyčleňuje každoročně více, než v nejhlubších letech studené války?

 

3. Pro USA je nebezpečný rychlý ekonomický vývoj Číny a další růst jejího obyvatelstva (do třiceti let). Mohou USA plánovat rozsáhlou agresi proti Číně, aniž by měly pod plným dozorem Rusko?

 

4. K čemu potřebují USA 100 000 okřídlených raket? Na generální opravu Jugoslávie jich postačilo 1000, na Čínu nebo Rusko je jich třeba asi dvacetkrát víc. A co se zbývajícími?

 

5. Pokládáte za možné, že pro USA je zajímavý přímý dozor nad oběma zeměmi s největšími zásobami ropy na světě - Iráku a Saúdské Arábie a jak velký asi je tento zájem?

 

6. Víte kolik států stihly vybombardovat USA od roku 1945? (Správná odpověď - 21 zemí. Dvě poslední - Jugoslávie a Afghánistán.)

 

7. Na koho udeří Amerika dřív, na Čínu nebo na Rusko? Správnou odpověď je třeba hledat v mapách. První etapa výstavby NPRO předpokládá výstavbu prvních systémů na Aljašce, tedy na předpokládané cestě ruských balistických raket, třetí etapa dalšího systému bude v Kalifornii, na cestě čínských raket. Ale bylo by mylné předpokládat, že Rusko je natolik výborné, že se k němu upínají všechny úvahy USA. Vůbec ne. Rusko je pouze jednou z postaviček na šachovnici, v dlouhé řadě minulých a budoucích obětí nejdemokratičtější země světa. Ale postavičkou nepochybně klíčovou.

 

8. Domyslete si, komu patří tato slova: "Kdo chce ovládat svět, musí kontrolovat ropu. Veškerou ropu. I tam, kde nikdy nebyla."

 

9. Předpokládali Srbové roku 1989, že je bude bombardovat Amerika v roce 1999? Mohl v roce 1980 Irák, rozkvétající země a spojenec Ameriky, předpokládat, že ho tatáž Amerika pohrouží na více než deset let do nekonečné bídy? Předpokládali Talibánci, vypěstovaní Amerikou v roce 1992, že je Amerika jednou nelítostně zničí? Když nezapomenutelný bin Laden kamarádil s Amerikou a s Bushem starším, a určitě poplácával po rameně i Bushe mladšího, mohl předpokládat, že tento “pacanenok” jednou vydá rozkaz aby ho “našli a zničili”? Trpěli Rusové v roce 1931 jen "předtuchou války"? A můžeš si ty, vážený čtenáři, položit ruku na srdce a říci, že jsi předvídal pád Berlínské zdi a rozpad SSSR, alespoň rok či dva předtím, než došlo k řečeným událostem?

 

Klamná předtucha?

 

Položím-li otázku položenou v titulku článku různým lidem, prakticky všichni do jednoho popírají možnost americké agrese. A vždyť se nejedná o salám na pultech – jde o konec pravoslavné slovanské civilizace a absolutně nové uspořádání světa, v němž pro mnohé národy nebude místo. Tady by bylo vhodné se zamyslet, zda je takováto hrozba možná a do jaké míry je skutečně seriózní. Ale většina lidí na otázku o možnosti války s jistotou odpovídá "ne". Získal jsem dojem, že mnozí mají sklon přizpůsobovat vlastní názor podle pocitů, podle vnitřního hlasu - ne po cynické analýze faktů. Prozatím ještě hledají důvody svědčící ve prospěch svého vnitřního názoru. Možná, že je zde činný jakýsi mechanismus psychické pojistky. Je to podivné, ale koncem šedesátých let (kdy bylo dokončeno zřízení raketového jaderného štítu), kdy pravděpodobnost atomové války už byla nepatrná, se obavy z války u mnohých lidí udržely. A nyní, když je zřejmě, že náš jaderný štít za nějakých 6-8 let zahyne, kdy sílí snaha Ameriky o světovou nadvládu, když byla prokázána omezenost přírodních zdrojů, které většinou vystačí už jen na pouhých 30 let, většina Rusů považuje možnost agrese proti své zemi za nemožnou, takže se o tom nemá cenu ani bavit. Odkud se bere jistota, že Amerika může zcela dosáhnout svých cílů za použití už prověřených metod a rukou ruských úřadů? Odkud je to přesvědčení, že nás už prodali a proti tomu nelze nic udělat? Proč ta celková kapitulace, pocit vlastní slabosti a bezmocnosti? Lhostejnost k vlastnímu osudu a osudu svých dětí? Nebo nesvědomitost? Nebo naproti tomu, víra v perspektivu rychlé renesance raketového jaderného štítu, v nekonečnou životnost starých raket, bojových hlavic a ponorek? Jsou snad přesvědčeni o dobrotě, humanitě a demokratičnosti Ameriky vůči jiným národům? Vlastně právě tato otázka mne dohnala rozepsat se na toto téma. Vyslyší mne někdo? Konec konců, pokud Rusové prodali sami sebe (ne bez úporné pomocí Západu), velikou velmoc vytvořenou duchem, rozumem a vůlí našich otců a pradědů – koho pak obviňovat? Zdá se, že škoda bude jen těch, kteří mučeni strašným pocitem slabosti v hodině nepospolitosti budou plačky, zkrvavenýma rukama vypouštět do nebe pozůstalé "Topoly" a "trechsotki", prosíc Boha o jedno – aby to "stihly".

 

“Cesta Ruska do nebytí…

 

… začne tím, že nenápadně zaměníme lidské hodnoty za padělky a donutíme lidi v tyto padělané hodnoty věřit. Jak? Nalezneme své, stejně smýšlející lidi, pomocníky a spojence přímo v Rusku. Epizodu za epizodou budeme zesměšňovat grandiózní měřítko tragické smrti nejvzdorovitějšího národa na Zemi, až jeho povědomí nakonec definitivně a nevratně vyhasne. Z literatury a umění, například, postupně vyleptáme jejich sociální pouta - literaturu, divadlo, kino – ze všeho, co představuje a oslavuje základní lidský smysl pro umění. Budeme všemožně vydržovat a vyzdvihovat takzvané tvůrce, kteří budou zavádět a vtloukat do hlav lidstva a jeho povědomí kult sexu, násilností, sadismu, zrady - zkrátka všelijaké nemravnosti.”

 

“Chámství a impertinence, lež a podvod, opilství a drogová závislost, živočišný strach jednoho před druhým a nestoudnost, zradu, nacionalismus a nevraživost mezi národy, a především nevraživost a nenávist vůči ruskému lidu: to vše budeme obratně a nenápadně pěstovat… A jen nemnozí, velmi nemnozí se dovtípí nebo pochopí, oč tady jde. Ale takové lidi zaženeme do bezvýchodného postavení a uděláme je terčem posměchu. Najdeme způsoby, jak je pomluvit a pak je prohlásíme za odpad společnosti.”

 

(Americký generál Allen Dulles byl šéfem politické rozvědky USA v Evropě, který se nakonec stal ředitelem CIA.)

 

Složme generálovi poklonu, jeho plán byl realizován na sto jedno procento.

 

Konec cesty (Zinověvova analýza)

 

A. A. Zinověv v publicistickém díle "Globální extra-společnost a Rusko", v níž na širokém plátně faktů analyzuje agresi, uskutečněnou "spojeným Západem" proti současnému Rusku, píše: "Z antiruského projektu lze vyčlenit tři etapy. Za prvé - snížit Rusy na úroveň ušlápnutých, zaostalých národů neschopných samostatné suverénní existence. Druhá etapa - přivést ruský národ na cestu biologické degradace a vyhynutí, až na hranici jeho uchování jako etnicky důležitého specia. Plánuje se jeho snížení na padesát či dokonce jen třicet milionů, a pak ještě méně. Byl na to vypracován bohatý arzenál prostředků - podvýživa, rozbití i těch nejprimitivnějších systémů hygieny a zdravotnického zabezpečení, snížení porodnosti, stimulace dětských onemocnění, alkoholismus, drogová závislost, prostituce, homosexualita, sektářství a zločinnost. Plánuje se "natlačení" Rusů do poměrně nevelkého prostoru evropského Ruska. Možná úvod k zákonu na poměrné rozdělení území podle počtu obyvatel. Pak ze "zákonných" důvodů Rusy prostě nahánět do rezervací, jako indiány v Severní Americe. Podstatou těchto plánů je dovést Rusy do takového stavu, aby nemohli hájit zabírané území, které se stalo největším pokušením pro západní svět."

 

Nejstrašnější závěrečný akord ruské tragedie spočívá ve vyškrtnutí Rusů jako národa ze světové historie, načež "bude pouze pomocí logických a matematických metod možno spočítat", že ve XX. století v podstatě jakýsi (jen jakýsi!) veliký národ sehrál ohromnou historickou úlohu. Ale noví majitelé světa si sotva dovolí přiznat fakt, že tímto národem byli - Rusové" (A. Zinovev): Celá historie bude zfalšována tak, aby po Rusech nezbyla ani stopa. V. Judin "Operace Barbarossa 2"

 

Co se bude dít

 

Některé předpokládané situace, k nimž, podle mého názoru, s větší či menší pravděpodobností může dojít:

 

ˇ k útoku, když aero-kosmické a námořní síly USA docílí stavu "permanentní mobilizace", tzn. pohotovosti k bojovým postupům, nevyžadující dodatečnou předchozí dislokaci (koncentraci) sil a speciální přípravy k útoku. První úder povedou jen tyto síly, bez jakékoliv účasti jiných druhů vojsk (možná kromě policejních jednotek pro zvláštní nasazení).

 

ˇ útok bude absolutně překvapivý. Tato zákeřnost možná přinese velmi mnohé oběti. Pro příklad, směny posádek na ponorkách VMS USA se dělí na "zlaté" a "modré". Zvažuje se, že pro války budou využívány pouze "zlaté" posádky a podle tohoto příznaku bude možno určit připravenost k útoku. Momenty takového druhu budou použity v zájmu překvapení. Počet ponorek, jejich posádka a hlídkové trasy se nebudou lišit od běžných. Výpočet ukazuje, že k provedení odzbrojovacího úderu postačí maximálně čtvrtina rozmístěných úderných sil USA.

 

ˇ k útoku dojde okolo roku 2010, který bude bodem největší bojeschopnosti USA a nejnižší bojeschopnosti Ruska a nebude mít předem přesně stanovený čas. K útoku nedojde, dokud na bojových stanovištích budou alespoň tři desítky těžkých raket s reálnými zdroji (PCem 18, PC 20, PC 22) spolehlivě obhájené prostředky PVO a zajištěním vzlétajících raket.

 

ˇ k útoku dojde pravděpodobně v létě - toto období je nejpříznivější (z hlediska ledové situace) k provedení úderů ponorkami z prostoru Arktidy a severní části Tichého oceánu a také kvůli kosmickým systémům pracujícím v optickém rozsahu nad ruským územím. V případě nutnosti bude nad prostorem určeným k úderům provedena úprava počasí.

 

ˇ útoku budou předcházet "repetice" ve 2 - 3letých intervalech. První z nich už proběhla - válka v Jugoslávii. K poslední "generálce" musí dojít 2 - 4 roky před útokem. Obětí bude země s dostatečně silnou protileteckou obranou vybavenou ruskými systémy S 300, "Buk" a "Tunguzka". Pokud vybraná země nebude vlastnit takové systémy, USA se předem postarají, přes třetí zemi, aby se v zemi zvolené jako oběť tyto systémy objevily.

 

ˇ k útoku budou použity nejnovější mobilní okřídlené střely s doletem do 5 tisíc km s běžnými bojovými hlavicemi, které budou rozmístěny v Pobaltí, Polsku, Ukrajině, Turecku, Gruzii, Azerbajdžánu, Tadžikistánu, Afganistánu, Uzbekistánu, Kirgizii, Kazachstánu, severní Koreji a na Aljašce o celkovém počtu minimálně 30 tisíc kusů. Ještě minimálně 20 tisíc na lodích a 5 tisíc přepravovaných letadly bude představovat první vlnu úderu.

 

ˇ bezprostředním důvodem úderu bude například, "zničení Rusy" americké ponorky nebo bombardéru – vzpomeňme na Kubu, začátek vietnamské války (Tonkinský záliv), nad Sachalinem sestřelený Boing 747, Pearl Harbor (tehdy Američané vyvedli z Pearl Harboru letadlové lodě a vystavili na bázi japonskému úderu zastaralé řadové lodě).

 

ˇ útoku bude předcházet masivní protiruská kampaň v hromadných sdělovacích prostředcích, na způsob čečenské nebo jugoslávské, s obviněními z fašismu, genocidy, spolupráce s nebezpečnými státy a bůhví čeho ještě. Ale nebude to nic mimořádného - normální, jedna z mnoha kampaní pro přípravu mozků k úderu na Rusko.

 

ˇ na Rusku budou testovány nejnovější "klimatické zbraně", ale ty nebudou základní zbraní agresora, žádnou analogií atomových pum, odzkoušených koncem druhé světové války na Japoncích. Tyto zbraně budou hrát roli až v budoucí konfrontaci mezi Amerikou a Čínou.

 

ˇ rok či dva před úderem na Rusko začne intenzivní odliv kapitálu a všech "oligarchů" na Západ. Na rozdíl od obyčejných lidí dost dobře pochopí, co se ve skutečnosti děje.

 

ˇ útoku bude předcházet rozsáhlá světová finanční a hospodářská krize a pád dolaru, prudké zhoršení životní úrovně v USA. Začátek světové krize bude předem naplánovaný. K tomu může dojít půl roku nebo rok před úderem.

 

Co proti tomu dělat?

 

Aby Rusko předešlo útoku, musí využít těchto prostředků:

 

ˇ jiná vládní moc. Nová mobilizační ekonomika. Spojení národa. Jen národ držící pohromadě má vyhlídku na přežití (při nesplnění tohoto bodu nemají zbývající vůbec žádný význam).

 

ˇ rozvoj státem podporovaných brzd inflace za účelem neutralizace účinků inflační války Západu, trvající už druhé desítiletí, a kardinální změna světonázoru obyvatel Ruska na klíčové otázky bezpečnosti státu.

 

ˇ nová, absolutně čitelná a pevná vojenská doktrína představená Američanům. Konec s atomovými kufříky. To přestává všechno, abychom dovolili prezidentovi zabývat se "úvahami" a "přijímáním rozhodnutí" na základě kusých informací ve tři hodiny v noci. Nikdy už nebudeme mít půl hodiny času než k nám dorazí nepřátelské rakety. Všechna myslitelná rozhodnutí musí být učiněna předem, zavedena do systému a být k dispozici v sekundách.

 

ˇ absolutně samočinný systém odpovědi po zásahu sila, velitelského bunkru nebo systému PVO. Zásah prvního sila musí vyvolat automatický masivní odvetný úder všemi jadernými silami. A zvláštnosti činnosti tohoto systému se musí vrýt až do kostní dřeně a mozku každého Američana, počínaje kojencem.

 

ˇ systém včasné výstrahy před okřídlenými střelami v oblastech rozmístění pluků RVSN a důležitějších strategických objektů.

 

ˇ místní rychlopalné samočinné PVO jistící raketová sila a velitelská stanoviště před okřídlenými střelami, která musí být schopna rozstřílet "všechno co se hýbe" v okruhu 3 - 5 km.

 

ˇ mnohonásobná ochrana vzlétajících raket speciálními raketami "vzletového jištění" s džentlmenským doprovodem klamných střel, kouřových clon v různých výškách a IK “lovušek” až po velmi výkonné rušící generátory odpálených jaderných náloží taktických raket ve velké výšce nad místem startu. Rakety musí odstartovat tak nerušeně, jakoby se nic nedělo.

 

ˇ protidružicové rakety k ničení nízko létajících orbitálních komplexů nebo jejich neutralizaci, kontejnery s miliony ocelových kuliček na potkávací oběžné dráze, speciální kosmický kouř, ionosférické generátory a tak dále. Achillovou patou amerického strategického ofensivního systému bude kosmická stanice. To je jeho solar plexus, jeho zrak a sluch, jeho mozek. I když bude vybavena pancéřovými deskami ve směru dolů a okolo velitelských bodů, dodatečně hájených systémy PVO a PRO, možná půjde snadno zničit snadnými prostředky.

 

ˇ levné systémy oslepení prostředků nepřítele, zabudované v systémech PVO, a stovky levných klamných cílů pro matení radaru u každého objektu.

 

ˇ maximálně možná modernizace starých raket, za účelem prodloužení jejich životnosti. Je nutno za každou cenu překomponovat 150 zbývajících raket PC 20 v nejméně 3 raketových pozicích.

 

ˇ rozpracovat novou generaci raket, mobilních nebo v silech, ve zvlášť chráněných šachtách či podvodních, odpalovaných z letadel, s balistickou trajektorií nebo stratosférických, s účinnou ochranou nebo možností manévrování raket i bojových hlavic na celé trajektorii letu k cíli, s oslepovacími raketami vybavenými plazmovými generátory nebo novějšími rušícími generátory - to musí řešit specialisté, kteří už mnohé realizovali u "Topol-m", protože raketa musí zaručeně překonat všechny etapy NPRO od vzletu až k cíli. Musíme mít k roku 2010 alespoň dvě stovky bojových hlavic na těchto raketách. Ale je to drahé a téměř neproveditelné. Už na to nemáme lidi, profesionály, protože celé odvětví bylo zlikvidováno i se stovkami dodavatelských podniků i potřebnou vědou.

 

ˇ vývoj a zřízení raketových vlaků (na bázi "Topol-m"), mobilní základní varianty "Topol-m" a velkého množství klamných MPU.

 

ˇ navýšení celkového počtu raket "Topol-m" s jednou hlavicí na alespoň 300 kusů. Bude to stát pouze 3 miliardy dolarů. Srovnejte si tuto částku se státním dluhem, který každoročně vracíme Západu.

 

ˇ proti v Evropě rozmístěnému americkému kontingentu raket středního doletu, k čemuž lze využít "Topol-m", který bude mít místo třetího stupně 10-ti blokovou dělenou hlavici. Jediný pluk (10 raket, 100 bojových hlavic, prostředky protiletecké obrany a KPPU) může podstatně ochladit zápal NATO, a hrozba rozmístění dalších čtyř pluků zastaví posun NATO na východ a rozmisťování startovacích zařízení pro okřídlené střely podél našich hranic.

 

ˇ zaručený jednostranný úder bakteriologickou zbraní z prostředků zvláštních jednotek. Laciný a smrtící polibek z hrobu.

 

ˇ spolčení do geopolitického obranného bloku, totiž takového, kterého se USA bojí nejvíc ze všeho na světě, a už při pomyšlení na to tam dostávají koliku a mrazení - spojení Ruska s Čínou. K tomu lze připojit Indii, Pákistán, Írán, Bělorusko, Srbsko, severní Koreu a Ukrajinu. Chtějí nás vyhubit jednoho po druhém, osamocené. Takové sdružení rychle pohřbí možnost světové americké nadvlády.

 

(Tento seznam je pochopitelně neúplný a vyžaduje rozšíření o velký počet bodů nevhodných pro veřejné projednávání.)

 

Nová "studená" válka je i tentokrát nevyhnutná, ale nemáme jinou volbu. Tato válka proti Rusku probíhá už dnes, ale je jednostranná. A co víc, dá se říct, že obě strany (západní a ruské úřady) společně působí jedním směrem. Ratifikace SNV 2, tichý souhlas s rozmisťováním amerických kontingentů v republikách střední Asie za účinné spolupráce ruských služeb, kompletní rozpad výrobní základny balistických raket, prodej plutonia USA, ZRK S 300, torpéda "Grad" a mnoho mnoho jiného ukazuje, že je tomu tak. A času už nezbývá. Vůbec.

 

Kde na to vzít?

 

Kde vzít peníze? Odpověď je prostá – musíme do koalice s Čínou. Na základě vzájemně výhodné dohody skutečně můžeme za Čínské peníze stavět rakety na principu - "jedna střela pro Čínu, dvě pro nás". Především útočné jaderné systémy a systémy PVO. Bez ohledu na značnou, neustále rostoucí ekonomickou moc, Čína nicméně není schopná v příštích deseti letech vybudovat raketový štít, kvalitou a kvantitou porovnatelný s tím, který měl SSSR koncem 80tých let. V současné době je vědeckotechnický potenciál v oblasti výroby raket a základní čínská věda na úrovni Sovětského svazu v roce 1970, nehledě na to, že Čína jde již uhlazenou cestou. Dvě desítky jejích raket DF 5 a DF 5M už jsou zastaralé. Nové MBR DF 31 a DF 41 jsou ještě stále ve stádiu zkoušek a budou připravené až ke konci tohoto desetiletí v množství, porovnatelném s ruskými RVSN v tomtéž období. Mají dosti slabé výrobní kapacity. Stačí říct, že 20 raket DF 5 Číňané realizovali až 12 let poté, co byly schváleny do výzbroje. Sovětským svaz postavil od roku 1966 do roku 1970 1028 MBR. Čína ještě není připravena vypustit člověka do kosmu (i když k tomu brzy dojde zásluhou koupě našich kosmických lodí "Sojuz"), což jsme provedli před více než 40 lety. Je slabě odůvodněný předpoklad, že zpoždění 25 - 35 let bude Čína moci dohnat do deseti let (pokud jim samozřejmě nepředáme i s droby všechno, na čem jsme půl století pracovali). Zde nejde o drátování levné spotřební elektroniky, vyráběné pro dodávky Západu, ale o technologickou linii raketového a jaderného průmyslu. Sovětský svaz měl obrovské zdroje a gigantickou vědecko-technologickou základnu, sílu, jíž si mnozí ani neuvědomovali. Čína bude potřebovat minimálně 20 let, aby urazila tuto cestu. Ale to Amerika Číně nedovolí, protože by jí to očividně neprospělo. Proto pro ČLR, aby zůstala naživu, prostě není žádné lepší rozhodnutí, než spolupráce s Ruskem, ale s Ruskem silným, zodpovědným, samostatným, a ne takovým, které horečně ničí samo sebe podle směrnic Západu. A dále je třeba připojit k tomuto programu Indii. Přístup "jedna střela příteli - dvě sobě" bez předání samotných technologií zcela eliminuje možnost budoucí hrozby Číny nebo Indie pro Rusko (v bojových hlavicích by pochopitelně byl kód, vylučující jejich zaměření na území Ruska), a zároveň vytvoří mocný geopolitický triumvirát, vytahující z hrobů naše VPK. A pak, v letech 2030 – 2050, v podmínkách velkého deficitu zdrojů a jejich ohromné ceny se Rusko bude koupat ve zlatě, coby vlastník největšího bohatství na světě. Může se stát nejsilnějším státem světa, obnovit své špičkové technologické výroby a vědu. Takové jsou vyhlídky. Zvládne to však jen pokud zůstane naživu a zachová si suverenitu.

 

Chcete se otřást hrůzou?

 

Vyberete-li si mne za vůdce tohoto národa, zavedu nový světový pořádek, který potrvá tisíc let! (Z projevu A. Hitlera v předvečer voleb roku 1932.)

 

Pokud máte po ruce americký dolar, podívejte se na něj pozorně. Uvidíte tři latinská slova: Novus ordo saeclorum (nový světový pořádek). Vše je jasné.

 

Podruhé ocituji Sergeje Murzu. Podle něj nás čeká:

 

Sergej Murza, Koncept "zlatých miliard" a Nového světového pořádku.