Odpočítávání před zhroucením

09.10.2011

Evropské banky jsou na pokraji propasti. Nejbližší dny budou napínavé. Rozpoutají celosvětové zhroucení peněžního systému banky, jež zkrachují? – Fámy o odchodu Německa z eurozóny v Berlíně a Bruselu.

Autor: Michael Mross

Nejbližší dny možná budou nepřívětivé. Banky zcela očividně končí. Je nezvyklé, že nyní už tuto ožehavou situaci nijak nepopírají ani oficiální místa. To je zajisté alarmující.

Titulky v masových sdělovacích prostředcích středního proudu se ještě na poslední chvíli předělávají na méně zneklidňující, aby lidem nenahnaly příliš velký strach. Ale dokonce ani Mezinárodní měnový fond si už zjevně nebere servítky a mluví zcela otevřeně o nastávající katastrofě bankovního systému.

Poradce Mezinárodního měnového fondu, Robert Shapiro, řekl novinářům BBC stručně a jasně:  „Jestliže (politici) nejsou schopni utkat se s touto finanční krizí nějakým věrohodným způsobem, pak přijde, jak soudím, zhruba do dvou až tří týdnů zhroucení státních dluhopisů, což přivodí katastrofu celého evropského bankovního systému. Nemluvíme tady jen o jedné poměrně malé belgické bance, mluvíme o největších bankách světa, o největších bankách Německa, o největších bankách Francie. To se přenese do Velké Británie, přenese se to na všechny strany, protože finanční systém celého světa je tak silně vzájemně síťově propojen.“

Jasné je jedno: pokud se skácejí evropské banky, skácí se měna euro. Pokud se skácí euro, skácí se celý peněžní systém. To by ihned rozpoutalo globální celoplošný požár. Jak lze tento vývoj ještě zastavit?

Opakovaně se ukazuje na politiky, kteří by měli tuto peněžní krizi zvládnout odpovídajícími činy. Ale kterými činy? Politika si sama neví rady. Není žádný prostředek k řešení této krize. Krize z dluhů nelze jak známo řešit tvorbou dluhů dalších.

Že by stát banky rekapitalizoval (daroval jim nějaký nový kapitál, pozn. překl.), je patrně zcela vyloučené. Takové státy by se automaticky dostaly za hranici svého možného zadlužení a na mizinu by tak přišlo i Německo. Jistá studie Banky pro mezinárodní platební styk (Bank für internationalen Zahlungsausgleich, BIZ, sídlící ve Švýcarsku) s názvem „Die wirklichen Auswirkungen der Schulden“ (Skutečné účinky dluhů) dokládá, že mnohé země již meze své výkonnosti překročily. Odkud by tedy ty peníze pro banky měly přitéct?

Ať se to vezme z kterékoli strany: situace je zcela bezvýchodná. V Berlíně a Bruselu už si údajně pohrávají s myšlenkou odchodu Německa z eurozóny. Problémy, které by z toho Německu vznikly, bychom určitě zvládli – přestože budou dramatické.

Zbytku eurozóny by se však díky následnému silnému znehodnocení této měny ihned ulevilo. To by mohlo být jediné řešení – ale připustí ho Brusel? Pravděpodobně ne. Proto pěkně všichni společně zmizíme v hluboké černé díře eura a peněžního systému.

Rozsudek smrti má jméno nadměrné dluhy. Byl už vyřčen. Smrt tohoto systému je už pravděpodobně skutečně jen otázkou pouhých dnů nebo týdnů.