pozn. redakce: úryvky pocházejí z tzv. Zelené knihy libyjského vůdce (který zdá se byl - nebo je - jedním z normálních politiků pracujících pro lidi, narozdíl od anglo-saských hyen) Naprosto není žádného divu, že se ho západní energetická mafie musela urychleně zbavit a objednala a zosnovala agresi NATO do Libye.

Kadáffí o ženách a výchově dětí

Obejít se bez prirozené úlohy ženy v materství — tzn. nahradit matku jeslemi — je pocátkem toho, kdy se obejdeme bez lidské spolecnosti a meníme ji v biologickou spolecnost s umelým zpusobem života. Oddelit deti od matek a umístit je v jeslích, je proces, který je mení v neco velmi podobného kuratum, nebot jesle se podobají drubežím farmám, do kterých jsou kurata po vylíhnutí natlacena. Pro lidskou povahu je prijatelné a její dustojnosti vyhovuje jenom prirozené materství v rodine, kde je díte vychováno svou matkou a kde prevládají skutecné zásady materství, otcovství a bratrství, a nikoliv zarízení, podobající se farme pro chov kurat. Drubež, stejne jako ostatní clenové živocišné ríše, potrebuje materství jako prirozené stadium vývoje. Proto ji chovat na farmách, které se podobají jeslím, je proti jejich prirozenému vývinu. Dokonce jejich maso má blíže k masu syntetickému než prirozenému. Maso z drubežárské farmy není chutné a nemuže dodávat živiny, protože kurata nejsou prirozene plozená, nebot nejsou pestována pod ochranou prirozeného materství. Maso volne žijících ptáku je mnohem chutnejší a výživnejší, protože vyrustají prirozene a jsou prirozene krmeni. Deti, které nemají ani rodinu ani domov, chrání spolecnost, a jenom pro takové deti by mela spolecnost zrídit jesle a podobná zarízení. Pro tyto deti je lepší, když o ne pecuje spolecnost než jednotlivci, kterí nejsou jejich rodici.

Kdyby byla provedena zkouška, aby se zjistila prirozená príchylnost dítete ke své matce nebo k jeslím, díte by zvolilo svou matku a nikoliv jesle. Protože je prirozená príchylnost dítete k matce, je matka prirozenou a správnou záštitou. Jestliže dáme díte do jeslí, místo k jeho matce, pak je to donucení a útlak proti jeho prirozené príchylnosti.

Prirozeným vývojem pro všechny živé tvory je svobodný, zdravý rust. Nahradit matku jeslemi je donucovací akcí proti svobodnému, zdravému vývoji. Deti, které jsou vodeny do jeslí, jsou tam privádeny z donucení a nevedomosti. Jsou privádeny do jeslí pouze z prícin materiálních a nikoli spolecenských. Jestliže by bylo odstraneno donucování a detská naivita, jiste by deti jesle odmítly a prilnuly by ke své matce. Jediným vysvetlením pro takový neprirozený a nelidský proces je, že žena má postavení nevhodné její podstate, to znamená, že je prinucená zastávat povinnosti, které jsou nesociální a prícící se materství.

Kadáfí o sportu

Sport je jako modlitba, jídlo a pocit tepla nebo chladu. Je nesmyslné, aby dav lidí prisel do restaurace jen proto, aby se díval na cloveka nebo na skupinu lidí jak jedí; je nesmyslné pro cloveka, aby poslal jiného cloveka nebo skupinu lidí, kterí by se za nej ohráli nebo osvežovali cerstvým vzduchem. Stejne tak je nelogické pro spolecnost, aby umožnila jednotlivci nebo týmu zmonopolizovat sport, zatímco lid jako celek by platil výdaje za takový monopol pro užitek jedné osoby nebo týmu. Stejne tak by lid nemel demokraticky dovolit jednotlivci nebo skupine, strane, tríde, sekte, kmeni nebo parlamentu, aby za nej rozhodoval o jeho vlastním osudu anebo urcoval jeho potreby.

Soukromý sport se týká jen tech, kterí jej sami provozují na vlastní náklady. Verejný sport je verejnou potrebou lidí a lidé by nemeli být zastupováni pri jeho provádení ani z hlediska fyzického ani demokratického.

Fyzicky zástupci nemohou prenášet na druhé telesný a morální prospech ze sportu. Demokraticky ani jednotlivec ani tým nemá právo na monopolizaci sportu, moci, bohatství nebo zbraní jen pro sebe. Sportovní kluby jsou dnes ve svete základem tradicního sportu. Rozhodují o všech, mají podíl na výdajích a verejných zarízeních pro sportovní cinnost v každém státe. Tyto instituce jsou pouze spolecenskými monopolistickými nástroji jako ostatne všechny diktátorské politické nástroje monopolizující moc, ekonomické nástroje monopolizující bohatství, a tradicní vojenské nástroje, monopolizující zbrane. Jakmile epocha mas smete se sveta tyto nástroje monopolizované moci, bohatství a zbraní, nevyhnutelne znicí monopoly spolecenské cinnosti jakou jsou sporty, jezdectví a pod. Davy se staví do fronty, aby hlasovaly pro kandidáta jehož cílem je zastupovat pri rozhodování o jejich vlastním osudu, s nereálným predpokladem, že bude zastupovat jejich zájmy, jejich dustojnost, suverenitu a názory. Avšak takové davy, oloupené o svou vuli a dustojnost, jsou omezeny na pouhé pozorovatele, pozorující jinou osobu, provádející to, co by mely delat prirozene samy.

Totéž platí o masách, které neprovozují samy sport pro sebe, proto, že jej neznají. Jsou podvedeny monopolistickými nástroji, které se snaží je obloudit a zmást, aby se namísto toho bavili smíchem a potleskem. Sport, jako spolecenská cinnost, musí být pro masy, stejne jako moc, bohatství a zbrane, mají být v rukou lidu.

Verejný sport je pro všechen lid. Má na nej právo všechen lid, protože je prospešný zdraví a rekreaci. Je jenom hloupostí prepustit svuj prospech urcitým jednotlivcum a týmum, které si jej monopolizují, zatímco masy zajištují vhodná zarízení a platí všechny náklady techto sportovních zarízení. Tisíce, které naplnují stadióny, aby se dívaly, tleskaly a smály, jsou titíž pošetilí lidé, kterí nedovedou provádet sport sami. Serazují se do front, jsou necinní a tleskají tem hrdinum, kterí je pripravili o iniciativu, opanovali hrište, rídí sport, využívajíce pro sebe zarízení, která jim zaopatril lid. Puvodne byly tribuny urceny k oddelení mas od hrište, to znamená, aby zabránily masám prístup na hrací plochu. Až však masy napochodují a budou provozovat sport uprostred hrací plochy, tribuny se vyprázdní a budou zrušeny. To se stane, když si masy uvedomí skutecnost, že sport je verejná cinnost, která musí být sama provádená a ne pozorovaná.

Kdyby se dívala neschopná a necinná menšina, opak by byl mnohem rozumnejší.

Tribuny stadiónu zmizí, nebude-li nikoho, kdo by je zaplnil. Takoví, kdo jsou neschopni vytváret hrdinské úlohy v živote, kterí ignorují historické události, kterí si nedovedou predstavit budoucnost a nejsou dostatecne opravdoví ve svém živote, jsou bezvýznamní lidé, kterí plní sedadla divadel a kin, aby se dívali na životní události a ucili se, jak probíhají. Jsou jako žáci, kterí zaplnují školní lavice, protože jsou nejen nevzdelaní, ale ani neumejí na pocátku císt a psát.

Ti, kdo rídí beh života sami, nepotrebují pozorovat jeho dení pomocí hercu na jevišti nebo v kinech. Stejne jako jezdci, kterí drží oteže svých koní, nepotrebují sedadla na tribune. Kdyby mel každý kone, nechce tu být, aby se jen díval a tleskal. Sedící diváci jsou pouze ti, kterí nejsou schopni vykonávat takovou cinnost, protože nejsou jezdci.

Stejne tak kocovníci nemají zájem o divadlo a kino, nebot to jsou lidé velice vážní a tvrde pracující. Jakkoliv však si vytvorili vážný život, jednají radostne. Beduíni se nedívají na hráce, ale sami kolektivne provozují hry a úcastní se radostných obradu, protože prirozene rozeznávají potrebu této cinnosti a automaticky ji uskutecnují.

Zdroj:Osud cz