Vandalismus v oblacích! HAARP - netušená časovaná bomba tiká nad naší hlavou
23.10.2011 10:56
HAARP může svým soustředěným a řízeným elektromagnetickým paprskem zničit atmosféru. Jde o zdokonalený model tzv. „ionosférického ohřívače“. (Ionosféra je elektrický nabitá sféra obklopující vyšší atmosféru. Nachází se v rozmezí 60 až 400 mil nad zemským povrchem.) Zjednodušeně řečeno je HAARP jakýsi „obrácený radioteleskop“, jehož antény signál vysílají, namísto aby ho přijímaly. HAARP testuje technologii supersilných paprsků radiových vln, jejímž cílem je vyvolávat cílené změny ve vybraných oblastech ionosféry. Dojde k tomu tak, že je soustředěným proudem těchto paprsků zahřívá. Odražené elektromagnetické vlny se pak vracejí zpět k Zemi, kde pronikají vším - živým i neživým. Zakladatel hnutí NO HAARP, Clare Zickuhr, to říká na rovinu: „Armáda se chystá dát ionosféře pořádný kopanec a pak se dívat, co se bude dít.“
Dr. Nick Begich, Jeane Manning
Techno-Net je formou protestu, která vznikla v devadesátých letech, a která k vyjádření svého názoru používá informační dálnice. Stále více lidí na celém světě využívá Internet (původně vyvinutý americkou armádou pro přenos a výměnu informací, ke kterým se neměl nikdo nepovolaný dostat) k tomu, aby upozornili na rozporuplný armádní projekt na Aljašce. Tito internetoví, emailoví a faxoví lidé tak rozbíjejí informační zeď Ministerstva obrany za pomocí systému, který si ministerstvo samo vyvinulo.
Tištěná část protestu začala tím, že Dennis Specht, protiatomový aktivista žijící tou dobou na Aljašce, zaslal do časopisu Nexus článek o HAARP (Active Auroral Research Program, „Program aktivního vysokofrekvenčního výzkumu polární záře“). Poté se Nick Begich, aljašský politický aktivista a vědecký pracovník z Anchorage, spojil s Patrickem Flanaganem a jeho ženou Gael Crystal z arizónské Sedony, kteří sami sebe označují za Technomnichy. Požádal je, aby totéž co Dennis Specht vyzkoušeli také v australské mutaci časopisu. Begicha velmi překvapilo, když v Nexu článek o svém městě zahlédl, a okamžitě zamířil do místní knihovny, aby si vyhledal všechny dokumenty, které byly v článku citovány.
Toto bádání vyústilo v několik článků a knihu „Angels Don´t Play this HAARP: Advances in Tesla Teschnology“ (Andělé si s HAARPem nezahrávají: Nové objevy v technologii Tesla), jež je podrobným, 230 stránkovým přehledem o tomto nežádoucím projektu. Navzdory velkému množství výzkumů (350 poznámek pod čarou) je to však v podstatě příběh o obyčejných lidech, kteří se rozhodli přijmout neobyčejnou výzvu.
HAARP ohřívá vyšší atmosféru
HAARP může svým soustředěným a řízeným elektromagnetickým paprskem zničit atmosféru. Jde o zdokonalený model tzv. „ionosférického ohřívače“. (Ionosféra je elektrický nabitá sféra obklopující vyšší atmosféru. Nachází se v rozmezí 60 až 400 mil nad zemským povrchem.)
Zjednodušeně řečeno je HAARP jakýsi „obrácený radioteleskop“, jehož antény signál vysílají, namísto aby ho přijímaly. HAARP testuje technologii supersilných paprsků radiových vln, jejímž cílem je vyvolávat cílené změny ve vybraných oblastech ionosféry. Dojde k tomu tak, že je soustředěným proudem těchto paprsků zahřívá. Odražené elektromagnetické vlny se pak vracejí zpět k Zemi, kde pronikají vším - živým i neživým.
Ti, kteří tento projekt propagují, se snaží vytvořit dojem, že „Program aktivního vysokofrekvenčního výzkumu polární záře“ je především záležitostí akademiků, jejichž cílem je vyvolávat ionosférické změny za účelem zlepšení komunikace; tedy pro naše dobro. Nicméně další, tentokrát vojenská dokumentace, hovoří mnohem jasněji: Výhledovým cílem HAARPu je zjistit: "jak lze využít ionosféru pro účely rezortu obrany". Komunikace s ponorkami je ovšem pouze jedním z těchto cílů.
Tisková prohlášení a ostatní armádní informace, jež se týkají případu HAARP, se neustále snaží zlehčovat rozsah a dosah jeho skutečných možností. Zveřejněné dokumenty tvrdí, že se projekt HAARP v ničem neliší od ostatních "ohřívačů ionosféry", bezpečně provozovaných všude na světě; například v portorickém Arecibo, norském Tromsö a na území dřívějšího Sovětského svazu. Vládní dokument z roku 1990 ovšem naznačuje, že skutečným smyslem vysílání výkonných RF impulzů má být spuštění a řízení nepřirozených ionosférických aktivit:
"... využitím nejvyššího vysokofrekvenčního výkonu, jaký je na Západě dostupný, se kapacita obvykle zkoumaných nestálostí přiblížila maximální disipativní kapacitě RF energie, s jejíž pomocí mohou být "spouštěny" plazmové procesy, a to tak dlouho, dokud nebude dosaženo dalšího limitujícího faktoru."
Pokud bude armáda ve spolupráci s Univerzity of Alaska moci ukázat, že je nová, na zemi vyvinutá technologie pro "Hvězdné války" funkční, pak zvítězí oba zúčastnění: armáda bude mít poměrně levný obranný štít a univerzita se bude moci chlubit nejdramatičtější geofyzikální manipulací od doby, kdy v atmosféře explodovala první nukleární nálož. Po úspěšných testech by pak Aljaška jistě získala vojenský „megaprojekt budoucnosti“ a vzhledem k potřebnému obrovskému zdroji energie rovněž velké odbytiště pro svůj zemní plyn.
Vezmeme-li v úvahu jisté patenty založené na práci texaského fyzika Bernarda Eastlunda, je nám okamžitě jasné, jak vojáci hodlají vysílač HAARP využít. Všechna vládní zapírání tak ztrácejí svou věrohodnost. Vojáci totiž přesně vědí proč tuto technologii vyvíjejí. Z jejich dokumentů ostatně zřetelně vyplývá, jak armáda záměrně klame veřejnost rafinovanými slovními hříčkami, podvody, i přímými dezinformacemi.
Podle nich HAARP má:
- poskytnout armádě nástroj k přesměrování elektromagnetických pulsů atmosférických termonukleárních jednotek (což je už od roku 1986 ještě stále považováno za životaschopnou alternativu).
- nahradit obrovský systém v Michiganu a Wisconsinu, který komunikuje s ponorkami na extrémně nízkých frekvencích (ELF), novou a kompaktnější technologií.
- nahradit přes-obzorový radarový systém, který měl být původně zřízen na nynější pozici HAARPu, flexibilnějším a přesnějším zařízením.
- poskytnout způsob, jak „vymazat“ rádiové spojení v extrémně velkých oblastech, zatímco vlastní vojenské spojovací systémy zůstanou funkční.
- poskytnout „tomografický efekt“ pronikající rozsáhlými oblastmi Země, který by v kombinaci se schopnostmi počítačů EMASS a CRAY umožnil prověřit plnění dohody o omezení a nešíření nukleárních zbraní, i jiných mírových dohod.
- být nástrojem geofyzikálního sondování, umožňujícím pátrání po ropě, zemním plynu a nerostných depozitech na rozsáhlých územích.
- být použit k odhalování náletů hloubkových letounů a křižujících střel.
Uvedené schopnosti a možnosti tohoto zařízení se jeví jako prospěšné všem, kdo věří řečičkám o „národní obraně“ a těm, kteří se zajímají pouze o s ní spojené výdaje. Avšak ostatní možné způsoby využití, o nichž se propaganda kolem HAARP vůbec nezmiňuje, a které lze nalézt pouze v archivech vzdušných sil, armády, válečného námořnictva a jiných federálních agentur Spojených států, jsou alarmující. A co více - účinky bezohledného nasazení sil takové úrovně uvnitř přirozeného ochranného štítu - ionosféry - může mít podle mnoha vědců doslova kataklyzmatické následky..
Zakladatel hnutí NO HAARP, Clare Zickuhr, to říká na rovinu: „Armáda se chystá dát ionosféře pořádný kopanec a pak se dívat, co se bude dít.“
Armáda se sice rozhodla, že veřejnosti pro jistotu neoznámí, že neví, co přesně se stane, ale vědecký článek v Penn State tuto nejistotu vynesl na světlo. Mužná věda? Projekt HAARP používá energii těch nejvyšších úrovní a hrají si s ní takoví lidé, jimž Begich a Manning říkají „velcí kluci se svými novými hračkami“. Jde o pokus na nebi. A pokusy jsou přece k tomu, abychom zjistili něco, co dosud nevíme. Někteří nezávislí vědci se k tomu vyjádřili tak, že „rozbíječ oblohy HAARP“ se svými nepředvídatelnými účinky můžeme považovat za globální vandalismus.
Zdroj:Osud