Zaplaťte dluhy, flákači!

Setkávám se s tím poslední dobou docela často. Já to rozjedu a pak půjdu dělat něco jiného, ať to dělá někdo jiný. No, fajn. Jen jsme u toho, zda vůbec někdo chce něco dělat, jako ve smyslu pracovat, anebo všichni jen rozjíždějí byznys, nebo šmelí na burze. Když tak vidím, kolik administrativy a dodatečný nákladů je spojeno s tím, že něco někde koupím a s 25% marží prodám dál, rozumím tomu. Pracovat se moc nevyplácí.

Přesto je to jediná možnost, kterou máme. Kdo nepracuje, ať nejí. Cloumá s námi krize (ještě ne opravdová!), a většina lidí tak možná může dostat možnost ochutnat to, jak to chutná. Tedy nemyslím si, že by nepracovali vůbec, ale jen to tak šolíchají, zejména Češi jsou v tom kanóni. Už jsme to tu řešili jednou, ve srovnání s Němci. Slíznul jsem si co proto od čtenářů, kteří si myslí, že český pracovní elán je v pořádku. No dobrá, nebudu vás přesvědčovat. Ano, ve srovnání s Jižany ještě makáme jak šrouby. Ale nechci určovat něco ve srovnání s něčím.. určuji to s tím, jak by to asi mělo být a jak to je, nebo spíš není.

Tentokrát musím souhlasit se Staigerwaldem v MFD: "Lid se bouří, ale dál si žije na úrovni, na kterou si nevydělal." Žijeme na vysoké noze, ale nemáme na to. Téměř každý má auto, mobil, počítač, každý druhý má byt nebo domek. Samozejmě, na hypotéku. Jak to asi dělali, když ještě hypotéky neexistovaly? No, bydleli po 6, po 8 namačkaní v domku, či bytě. Kolik by musela být skutečná cena benzínu, aby např. 20% ceny šlo na daň na ekologické katastrofy? Kolik by musela být cena benzínu při odškodňování zabitých chodců a cyklistů? Kde je příspěvek na veřejnou dopravu, která je mnohem efektivnější na úkor egostického ježdění v autech?! To jsou skutečné náklady automobilismu! A měly by být v ceně nějak promítnuty. Tedy.. skutečná cena benzínu není oněch 35,- Kč / litr, ale něco kolem 300-400 Kč za litr, tedy zhruba 10x větší! A teď mi řekněte. Jste skutečně ochotni jezdit za tuto cenu každé ráno do práce, jste ochotni zaplatit za jednu cestu tisícovku? Máte na to? Já ne. Takže i já si žiju nad poměry. To je jen jeden příklad z mnoha. O zdravotnictví ani nemluvě. O potravinách ani nemluvě? A bydlení? Pchhh....

Mimochodem. Také jsem poskytl nedávno příštřeší dalšímu člověku, kterého jsem znal jenom trochu přes internet. Je to zajímavá zkušenost. Přistěhoval se jen s jednou truhličkou věcí. To je celý můj majetek, ještě s tímhle autem, ukázal na koráb model 1980. Nepracuje, jen tak se probíjí životem. Angažuje se v společenských událostech a zkouší změnit svět. Reflektoval jsem jeho výzvu na facebooku, že mu končí pronájem a zřejmě nebude mít kde bydlet. Tedy.. kdybych (v tomto případě třeba já) hodně nepracoval, on neměl (ale asi ano, jistě by se našel někdo další, ale berme to jako typický příklad) kde bydlet. A tak jsem mu nabídl, že může u mne bydlet, nemaje peněz, výměnou za práci. Moc to nefunguje. Lidé chtějí peníze. Hodně peněz. Za málo práce. To jsem zjistil za 23 let podnikání. Již jsem to zkoušel v minulosti. Moc to nefunguje. Jak nemají lidé ty papírky v ruce jako vyjádření své práce, začnou to flákat, některé činnosti vypouštět a nakonec zcela odpadnou. Jenže on to přijal. Zatím se mi to jeví dobře, takže jsem zvědav, co všechno nám to všem přinese. Zatím se směje tomu, když vidí sklad našeho e-shopu, co všechno lidé kupují. "Je to úchylné,co lidé kupují, na co to potřebují?" říká ve své svobodě nedělat nic a kdykoliv se sbalit a odejít. Nevím, zda je ochoten se předřít. Asi ne. :) Ale zatím jsem spokojen s jeho přístupem. Zajímavá zkušenost. Je vlastně odkázán i on sám nyní na tom, zda lidé "ty úchylné produkty" budou kupovat. Budou, máme kde bydlet. Nebudou, končíme.

Jak moc jsme sami odkázáni na to, zda zítra bankéř prodá někomu hypotéku ? Jak moc jsme závislí na tom, že je potřeba vyrobit nový bitevní letoun? Kolik lidí dobře žije z válečného průmyslu? Nejsou to jen to jedno procento. Je to víc.. možná 10, možná 15% z nás všech. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem.

Třeba Neale Walsch radí, chcete-li poznat, zda je něco dobré, nebo špatné, představte si, že by to udělali všichni. Co by se stalo, kdyby nyní na planetě všichni přestali pracovat? Přestala by jít elektřina, voda, nebyly by potraviny, lidé by začali rabovat a brzy by se pozabíjeli. Je to dobře? Podle mne špatně.

Takže co teď, stratégové, filosofové ? Zcela přestat pracovat a tak zničit Matrix? Anebo konečně začít a postavit normální společnost? Přetrpět to špatné, co vyrábíme, a soustředit na to dobré, co vyrábíme?Co myslíte?

Tato reklama Coca-coly naznačuje, že to dobro převažuje. Ano. Problém je v tom, že to zlo vládne a rozhoduje. Ale.. z čí vůle? Z vůle lidí, to si přiznejme. Kdybychom to chtěli jinak, dávno je to jinak. Tím, že bychom chtěli něco na společnosti měnit, jdeme proti vůli lidu. To nedopustí ani Matrix, ale ani Bůh. No.. zapykaná situace, že? :) To proto každého spasitele, který přijde, systém vypudí, zabije. Lidé to tak chtějí, lidé to tak POTŘEBUJÍ.

Uvědomuji si znovu tu úžasnou dobu nyní tady a teď. Tu nekonečnou dobu možnost a tvoření. Kdo si stěžuje, že není práce, může si stěžovat především na svou vybíravost a ve skutečnosti neochotu hledat, nebo jít dělat to, co se nabízí, ale snaze dělat to, co chce a co se mu líbí. Já to mám trošku jinak. Snažím se svou prací vytvářet kolem sebe kruhy, kterých se mohou zachytit i ostatní. Nemám to nastavené zdravě, přeháním to. Nabízím ruku k sežrání. Většinou asi proto lidé kolem mne nepochopí svou příležitost a chytit se nestihnou, snad i kvůli mému vysokému pracovnímu tempu, nebo se naopak chytí velmi dobře a pak už mne nepotřebují a odkopnou, nebo spíš odkousnou se, neboť mají přece svůj úžasný "dream-job". Hmm. A je to. Jak jednoduché, vyvézt se někomu po zádech, když je nota bene blbec ještě sám nastavuje, že? :)

Jenže karmická kladiva dopadají. A třeba ti, kteří chtěli nejvíce měnit druhé, společnost, vládu.. mají dost starostí sami se sebou. :) A budou nuceni - tak jak to bývá - změnit, nebo nezměnit sebe. Ale jak tak sleduji bezdomovce na ulici, jsou v pohodě. Většinou o sobě neví, neboť jsou zpití, ale vadí to někomu? Jim asi ne. Jinak by to změnili. Příležitostí je dost.

A co tedy vlastně v této době dělat, že? Na co zaměřit? Nebo si lehnout a čekat, až to spadne? Mnozí již ten postoj zaujali. O co více lidí si lehne, o to ten pád bude bolestnější.

S tím také ruku v ruce hlas stále větší skupiny čtenářů OSUDu, kteří říkají: máme dost konspirací. Chtěli bychom číst o tom, co vlastně teď máme dělat. Ano, práce na sobě má od teoretického žvanění daleko asi jako z Prahy na jižní pól. Samozřejmě, chtěli bychom dál zvěřejňovat návody a psaní k tomu, abyste své životy prožili pokud možno co nejplnohodnotněji, co nejzdravější, co nejšťastnější, co nejvědomější.

V mezičase má několik,snad i více než několik, čtenářů OSUDu vážné zdravotní problémy. Někteří čekají, že jim budou odebrány některé orgány, jiní možná dokonce umírají. Bojují své boje z nejtěžších. Je to tak jednoduché a přece jasné, když si přečteme ty esoterické knížky a navštívíme ty duchovní semináře. Jenže... teď se jim nedaří. Nevědí, jak na to. Guruové je opustili. Musíte chtít, vzkazují jim. Pomozte si sami! Jenže, oni chtějí, ale nepracují.. ale Bůh je neopustil. Dívá se. A čeká, až začnou tvrdě pracovat. A bojovat! Oni si ale myslí, že už udělali dost.

A tak se bojím, že nám brzy někdo řekne: Zaplaťte dluhy, flákači! A hezky do posledního halíře!

A co vy, pracujete rádi? Pracujete tvrdě? Máte výsledky? Vážíte si práce druhých, ať je jakákoli? Nebo některými druhy práce pohrdáte, jako správný esoterik!? :) Práce šlechtí člověka, nebo je to přežitek? Povídejme si o tom. A hlasujte v naší nové anketě!